Informace o projektu
Úloha duálně specifických fosfatáz -6, -7 a -9 v kardiomyogenezi

Srdce je jeden z nejdůležitějších orgánů celého organismu. Dle světové organizace WHO, jsou kardiovaskulární onemocnění nejčastější příčinou úmrtí v celém světě. Následkem kardiovaskulárních onemocnění zemře každý rok až 18 miliónů lidí. Maturovaný savčí kardiomyocyt, buňka srdeční svaloviny, je terminálně diferencovaná post-mitotická buňka bez schopnosti dělit se. Z tohoto důvodu je srdce orgán, jehož regenerace je velmi omezená. Poškozené kardiomyocyty jsou nahrazeny vazivem tvořeným fibroblasty. Fibroblasty a jimi tvořená extracelulární matrix jsou tak odpovědné za vytvoření vazivové jizvy, což vede ke snížení elasticity a následně i výkonu myokardu.
V tuto chvíli je jedinou možností úplné léčby transplantace srdce, avšak počet možných dárců je mnohem nižší než počet pacientů s onemocněním srdce, a proto je důležité se věnovat novým možnostem léčby srdečních onemocnění. Jednou z možných metod terapie je využití kardiomyocytů diferencovaných z pluripotentních kmenových buněk, které mají schopnost sebeobnovy, a z kterých lze utvořit tkáň funkčních kardiomyocytů. Tyto metody jsou však nedokonalé a je důležité se nadále věnovat výzkumu funkčních kardiomyocytů, jednotlivých typů kardiomyocytů i myokardu jako celku. Je nutné dobře pochopit vývoj srdce na molekulární úrovni, protože vývoj srdce je velmi složitý proces, do kterého se zapojuje velké množství genů a signálních drah, které navzájem interagují. Některé jsou velmi dobře prozkoumané, avšak jiné ještě nejsou úplně známé.