Bakalářské práce jsou ve studijním programu Experimentální a molekulární biologie zadávány jako rešeršní nebo experimentální. Obě formy jsou z hlediska hodnocení a významu zcela rovnocenné. Student volí jednu z nich po dohodě se školitelem tak, aby co nejlépe vedla k jeho vědeckému růstu a vzdělávání na daném pracovišti. Volba závisí na zájmu a možnostech studenta, jeho předpokladech, dovednostech a zkušenostech, dále na možnostech školitele a jeho pracoviště.
Témata aktuálně řešených bakalářských prací ve specializaci Buněčná biologie:
Rešeršní práce:
- Význam signální dráhy Hedgehog v protinádorové imunitě a její potenciál pro imunoterapeutické aplikace
- Buněčné a molekulární mechanismy imunogenetické inkompatibility mezi matkou a plodem
- Terapeutický potenciál MUSE buněk
Experimentální práce:
- Mitochondriální translace jako potenciální cíl léčby vybraných B-buněčných lymfomů
- Příprava buněčných linií s reportérem exprese cyklinu D2
- Mozkové extracelulární vezikuly jako biomarkery neurodegenerace: optimalizace a validace metod izolace z lidské plazmy
- Analýza, zpracování a vizualizace in vitro buněčné migrace
- Charakterizace komplexu kinázy CDK11
- Synteticky letální účinky doxycyklinu v kontextu buněčné heterogenity neuroblastomu
Úspěšně obhájené bakalářské práce ve specializaci Buněčná biologie:
Rešeršní práce:
- Význam CDK13 v řízení buněčných procesů v rámci embryonálního vývoje organismu a jejich deregulace v progrese nádoru (2025)
- Glykosylace u kardiomyocytů, její význam a determinace (2025)
- Technologie CRISPR/Cas a její využití ve výzkumu a v genové terapii (2025)
- Nástrahy při statistickém zpracování dat v buněčné biologii (2025)
- Uplatnenie molekulárno-biologických metód na mikrobiálnu analýzu prostredia bytových systémov vzduchotechniky so zameraním na mikromycéty (2025)
- Úloha lokálních struktur nukleových kyselin v patogenezi a stárnutí (2024)
- Nádorové cirkulující buňky v diagnostice a precizní léčbě nádorových onemocnění (2024)
- Role cirkadiánních rytmů v diferenciaci kmenových buněk (2024)
- Perzistující buňky tolerantní na chemoterapii a cílenou terapii (2024)
- Poruchy metabolismu fenylalaninu a tyrosinu (2024)
- Moderní přístupy pro studium heterogenity neuroblastomu na buněčné úrovni (2024)
- Interakce epitelových buněk plic s buňkami okolních tkání a složkami extracelulární matrix (2024)
- Moderní trendy kokultivace buněk pro medicínské aplikace (2024)
- Studium regulací genu biosyntézy cytokininů LOG3 (2024)
- Úloha mikroRNA molekul ve vývoji, funkci a patofyziologii sítnice (2023)
- Vliv proteinu SORLA na rozvoj Alzheimerovy choroby (2023)
Experimentální práce:
- Charakterizace ribozomálních antibiotik z hlediska repurposingu v mitochondriálně cílené léčbě nádorů (2025)
- Bezsérová kultivace: Nová perspektiva v buněčných modelech (2025)
- Interakce nádorových buněk s extracelulární matrix v progresi nádorových onemocnění: vliv Trop2 (2025)
- Buněčné mechanismy zodpovědné za adaptaci během amelogeneze a dentinogeneze u hlodavců (2024)
- Využití technologie analog-senzitivní kinázy ve studiu ciliogeneze (2024)
- Zkoumání vlivu nadměrné exprese expansinů na odolnost tabákových rostlin vůči biotickému stresu způsobenému bakterií Pseudomonas syringae (2024)
- Mechanické vnímání a jeho úloha při řízení růstu zubů (2024)
- Mechanismus, význam a regulace endocytózy proteinem c-Myb v buňkách nádorů (2023)
- Mitochondriální odpověď na nesložené proteiny v patogenezi nádorů (2023)
- Nové proteinové faktory v regulaci počátků lidské replikace DNA (2023)
- Pokročilá vizualizace membránových organel jako nástroj pro studium proteinů (2023)
- Úloha Hsp90 a stresové signalizace v regulaci buněčného cyklu u nádorových buněk (2023)
- Využití in-situ kryo-elektronové tomografie pro studium Tau proteinových neurofibrilů (2023)
