I když Johan Gregor Mendel dosáhl posmrtně největšího věhlasu v genetice, nelze pominout ani jeho zásluhy na poli meteorologie. Neměřil jen teplotu vzduchu, ale i množství srážek, tlak vzduchu, množství ozónu, prováděl i fenologická pozorování, pozoroval počet slunečních skvrn a měřil výšku hladiny podzemní vody v areálu kláštera na Mendelově náměstí. Také popsal výskyt tornáda v okolí Brna.
I když Johan Gregor Mendel dosáhl posmrtně největšího věhlasu v genetice, nelze pominout ani jeho zásluhy na poli meteorologie. Ve 40. letech 19. století prováděl meteorologická měření v Brně ve všeobecné nemocnici u sv. Anny lékař dr. Pavel Olexík. Mendel měřil a pozoroval nejméně od roku 1857 současně s ním v nedalekém klášteře, případně ho v nepřítomnosti zastupoval a po jeho smrti v měřeních oficiálně pokračoval. Vše si velmi pečlivě zapisoval, doplňoval detailními poznámkami. Výsledky svých i Olexíkových měření publikoval v tehdejším tisku (obrázek1), záznamy měření a pozorování posílal do Ústředního metodologického ústavu ve Vídni. Poslední zápis provedl ještě šest dní před svou smrtí.
Jeho zájem o meteorologii byl velký, neměřil jen teplotu vzduchu, ale i množství srážek, tlak vzduchu, množství ozónu, prováděl i fenologická pozorování, pozoroval počet slunečních skvrn a měřil výšku hladiny podzemní vody v areálu kláštera na Mendelově náměstí, což bylo v jeho době ojedinělé. Pokoušel se také sestavovat předpověď počasí vědeckými přístupy a odsuzoval ty nevědecké.
Kromě pravidelných pozorování si Medel všímal i extrémních jevů. Velký význam má jeho studie o tornádu, které přešlo 13. října 1870 nad starobrněnským klášterem a kterého byl očitým svědkem. Nejen že popsal průběh celé události, ale podal i fyzikální výklad celého jevu. Navíc se jednalo o vzácně se vyskytující otáčení větrného víru po směru pohybu hodinových ručiček. O jeho velkém zájmu o meteorologii svědčí i to, že měřeními zjistil fakt, že v centru města je teplota vzduchu vyšší než na jeho kraji – tomuto jevu, tzv. tepelnému ostrovu města se meteorologové začali věnovat mnohem později.
Posuzujeme-li Mendelovy aktivity z pohledu výzkumné činnosti na současném Geografickém ústavu, pak je třeba ocenit především jeho pozorovatelský přínos pro sestavení brněnské teplotní řady (1799 až současnost, druhá nejdelší teplotní řada v ČR po pražském Klementinu) a řady srážkové (1803 až současnost – nejdelší řada v ČR). Ty nám umožňují analyzovat dlouhodobou proměnlivost teplot vzduchu a srážek, vyjadřující jak vliv přirozených klimatotvorných faktorů, tak vliv zesilujícího skleníkového efektu v důsledku lidské činnosti. Významně také přispěl svojí činností k popularizaci meteorologických měření a jejich rozšíření na Moravě a ve Slezsku. Mendelem zaznamenané tornádo se stalo součástí dlouhodobé chronologie tornád pro území ČR, začínající již rokem 1119.
I když meteorologie a klimatologie zaznamenaly od Mendelovy doby obrovský pokrok, jeho stopa a odkaz zůstávají v moravské meteorologii zachovány do dnešní doby.
Současné klimatologické výzkumy na Geografickém ústavu pokrývají široké spektrum problémů. Ty se týkají dlouhodobé proměnlivosti klimatu v českých zemích a ve střední Evropě. Kromě novodobých meteorologických měření a pozorování se stávající výzkumy opírají o dokumentární prameny (písemné záznamy o počasí a příbuzných jevech v různých typech dokumentů) a analýzy letokruhů (jejich šířka, hustota pozdního dřeva, analýza obsahu stabilních izotopů). Ty totiž umožnily rekonstruovat teplotu vzduchu, srážky a epizody sucha za několik posledních století (viz obrázek 2).
Obr. 2. Dlouhodobé kolísání ročních úhrnů srážek v českých zemích v období 1501–2020 a průměrných ročních teplot vzduchu ve střední Evropě v období 1501–2020, rekonstruovaných podle dokumentárních pramenů (srážky zeleně, teploty červeně) a přístrojových měření (modře). Hodnoty srážek a teplot jsou vyjádřeny v odchylkách od průměru období 1961–1990. Tečkované čáry vymezují 95% interval spolehlivosti rekonstruovaných hodnot. Zatímco srážky se vedle velké proměnlivosti rok od roku drží během posledních 520 let přibližně na stejné úrovni, u teplot vzduchu je dobře patrný jejich dramatický vzestup od konce 19. století, přičítaný zvláště od 2. poloviny 20. století především zesilování skleníkového efektu.
Na základě dokumentárních pramenů byly sestaveny také dlouhé chronologie povodní, vichřic, tornád či krupobití, které umožnily studovat jejich frekvenci, intenzitu, sezonalitu a příčiny. Dále byly studovány dopady těchto extrémů na lidskou společnost v podobě analýzy způsobených škod či obětí na životech. Poznání dlouhodobé proměnlivosti klimatu a hydrometeorologických extrémů v měřítku několika posledních století tak pokrývá široké období s převládajícím vlivem přirozených klimatotvorných faktorů a s postupně narůstajícím vlivem působení lidské společnosti, které dobře vystihuje výjimečný charakter současné klimatické změny v kontextu minimálně posledních 500 roků. To nám zároveň umožnuje lépe chápat a hodnotit předpokládané změny klimatu a jejich dopady v dalších desetiletích.
Vítejte u série podcastů Člověk Mendel, kterými chce Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity přispět k oslavám 200. výročí narození Gregora Johanna Mendela, jež si v roce 2022 připomínáme.
Chtěli bychom Mendela představit jako člověka, osobnost a charakter. Série proto začíná podcasty, které napsala i namluvila naše emeritní profesorka genetiky a znalkyně Mendelova díla i osobnosti, Jiřina Relichová. V nich představuje osobnostní portrét Mendela, a to na základě studia jeho osobní korespondence, vzpomínek blízkých, ale také životopisu a poezie, jež napsal sám Mendel.
Následuje díl, který napsal a namluvil dr. Petr Peňáz, klasický filolog a bohemista, ředitel Střediska Teiresiás Masarykovy univerzity. Jeho text pomáhá pochopit dobové souvislosti moravského veřejného života, které umožnily v Mendelovi talent rozpoznat a mimořádnou osobnost z něj vlastně vychovaly.
Na portrét Mendelovy osobnosti a článek dokreslující dobový a společenský kontext navazují články představující Mendela jako vědce s velmi širokým oborovým záběrem, jako pečlivého zapisovatele přírodních jevů i počasí Brna a okolí, jako botanika i odborníka na včelařství. Těmito texty přispěli do série vědkyně a vědci z několika ústavů naší fakulty.
V podcastu je použita hudba Courage and Willpower od Keys of Moon | https://soundcloud.com/keysofmoon
Music promoted by https://www.free-stock-music.com
Attribution 4.0 International (CC BY 4.0)
https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/
Brázdil, R., Valášek, H., Macková, J. (2005): Meteorologická pozorování v Brně v první polovině 19. století. Archiv města Brna, Brno.
Dobrovolný, P. a kol. (2012): Klima Brna. Víceúrovňová analýza městského klimatu. Masarykova univerzita, Brno.
Krška, K., Rožnovský, J. (2002): Génius genetiky – oslava Gregora Mendela vědou a uměním. Meteorologické zprávy, 55, 4, 125–126.
Krška, K, Šamaj, F. (2001): Dějiny meteorologie v českých zemích a na Slovensku. Karolinum, Praha.
Munzar, J. (1998): Gregor Mendel and the tornado in Brno on 13th October, 1870. Moravian Geographical Reports, 6, 1, 53– 60.
Veselý, E. (1965): Památka na Gregora Mendela v archivu Hydrometeorologického ústavu. Meteorologické zprávy, 18, 2, 28– 29.
Brázdil, R., Dobrovolný, P., Mikšovský, J., Pišoft, P., Trnka, M., Možný, M., and Balek, J. (2021): Documentary-based climate reconstructions in the Czech Lands 1501–2020 CE and their European context. Clim. Past Discuss.
Redakční zpracování podcastu Kateřina Radová, Zuzana Jayasundera, Leoš Verner
Vítejte u dalšího dílu série podcastů Člověk Mendel , kterými chce Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity přispět k oslavám 200. výročí narození Gregora Johanna Mendela, jež si v roce 2022 připomínáme.
Vítejte u série podcastů Člověk Mendel , kterými chce Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity přispět k oslavám 200. výročí narození Gregora Johanna Mendela, jež si v roce 2022 připomínáme.
