Jaký tedy byl Gregor Johann Mendel?

Vítejte u série podcastů Člověk Mendel, kterými chce Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity přispět k oslavám 200. výročí narození Gregora Johanna Mendela, jež si v roce 2022 připomínáme.

2. 5. 2022 Jiřina Relichová

„Údělem člověka je stálé úsilí, šlechtění síly a cvičení schopností.“

G. J. Mendel, v básni napsané v době středoškolského studia 1834–1840.

Gregor Johann Mendel byl člověkem s osobnostním charakterem. Ten představuje série sedmi podcastů J. Relichové.

V dějinách vědy je ojedinělé, aby celé odvětví mohlo být připsáno konkrétnímu člověku, dílu, místu a datu. Stalo se tak ovšem v případě Gregora Johanna Mendela, který svým vědeckým dílem Versuche über Pflanzen-Hybriden (česky Pokusy s hybridy rostlin) položil v Brně v roce 1865 základy genetiky. Je proto právem nazýván otcem genetiky a přirovnáván k takovým velikánům, jako byli Koperník, Darwin, Einstein a další.

Přesto se o osobnosti G. J. Mendela ví poměrně málo. V době jeho objevu zákonitostí dědičnosti nikdo nepochopil jeho význam. Až 16 let po Mendelově smrti bylo jeho dílo „znovuobjeveno“ a na jeho základě se začala rozvíjet nová věda – genetika. G. J. Mendel byl za svého života znám jen v Brně a okolí, a to především jako člen řádu augustiniánů na Starém Brně, jeho pozdější opat a také jako učitel i veřejný činovník v různých spolcích a organizacích. Byl znám i jako člověk s velkou zálibou o přírodní vědy, kterým se sám aktivně věnoval nebo se o ně zajímal jako člen vědeckých společností.

Když se po roce 1900 zjistilo, že Mendelovy objevy byly přímo epochální, začal vzrůstat zájem nejen o jeho dílo, ale také o jeho osobnost. Dokladů zbylo málo, neboť u členů kněžského řádu se jejich osobní věci po smrti neuchovávaly. V té době však byly shromážděny vzpomínky na G. J. Mendela od blízkých z rodiny nebo jeho spolubratrů a přátel, které jsou svou autentičností pro poznání toho, jaký byl jako člověk, velmi důležité.

Největší význam však mají písemné doklady, které po G. Mendelovi zbyly, z nichž lze o vlastnostech jejich pisatele mnohé vyčíst. Je to především jeho životopis, který napsal ve svých 28 letech, kdy se hlásil k učitelským zkouškám na univerzitu ve Vídni, či jeho korespondence, a samozřejmě i pojednání o výsledcích pokusů s hrachem a některé jiné dokumenty. Mnozí badatelé shromažďovali a patřičně prezentovali tyto cenné doklady až do dnešní doby. Z jejich badatelských výsledků o životě G. J. Mendela (viz seznam Pramenů) si lze udělat určitý obrázek o jeho samotné osobnosti, jeho vlastnostech a postojích. Je oslavován jako vědec-génius, ale byl také člověkem s osobnostním charakterem, jak se dozvíte v následujících článcích.


 

Vítejte u série podcastů Člověk Mendel, kterými chce Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity přispět k oslavám 200. výročí narození Gregora Johanna Mendela, jež si v roce 2022 připomínáme.

Chtěli bychom Mendela představit jako člověka, osobnost a charakter. Série proto začíná podcasty, které napsala i namluvila naše emeritní profesorka genetiky a znalkyně Mendelova díla i osobnosti, Jiřina Relichová. V nich představuje osobnostní portrét Mendela, a to na základě studia jeho osobní korespondence, vzpomínek blízkých, ale také životopisu a poezie, jež napsal sám Mendel.

Na portrét Mendelovy osobnosti navazují články představující Mendela jako vědce s velmi širokým oborovým záběrem, jako pečlivého zapisovatele přírodních jevů i počasí Brna a okolí, jako botanika i odborníka na včelařství. Těmito texty přispěli do série vědkyně a vědci z několika ústavů naší fakulty.

Užijte si vědu poslechem, vědu SCItem PRO MENDELA.


V podcastu je použita hudba Courage and Willpower od Keys of Moon | https://soundcloud.com/keysofmoon
Music promoted by https://www.free-stock-music.com
Attribution 4.0 International (CC BY 4.0)
https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/

Prameny:

U příležitosti stého výročí přednášek G. Mendela o výsledcích pokusů s hrachem byl vydán sborník s do té doby známými poznatky o jeho životě a díle: Gregor Mendel, zakladatel genetiky. Sborník připravil V. Orel. Blok Brno, 1965.

Mnohé vypovídá také Mendelova korespondence, kterou přeložila A. Matalová: Mendelovo rodiště. Mendelovy dopisy domů. Moravské zemské muzeum Brno, 2008.

Cennými prameny je pojednání o výsledcích pokusů s hrachem a některé jiné dokumenty: Mendel, G. Versuche über Pflanzen-Hybriden. Verhandlungen des naturforschenden Vereines in Brünn 4, 1865, Abhandlungen 3-47, 1866 a překlad A. Matalové Nakl. K-public, vyd. Jiří Krejčí, Brno 2008.

Jedním z nejdůležitějších zdrojů byly vzpomínky Mendelova synovce Aloise Schindlera „Gedenkrede auf Prälat Gregor Joh. Mendel anlässlich der Gedenktafelenthüllung in Heinzendorf, Schlesien am 20. Juli 1902“ (soukromý tisk autora), který strýce dobře znal, neboť s ním žil v Brně od 5. třídy obecné školy (tj. od roku 1870). Jedná se o oslavný projev, který A. Schindler pronesl při příležitosti oslavy 20. výročí založení hasičského sboru v rodných Hynčicích.

Velmi cenné jsou také poznámky J. Kříženeckého k těmto vzpomínkám, kterými zpřesnil některé údaje: Gregor Johann Mendel 1822−1884. Texte und Quellen zu seinem Wirken und Leben. Johann Ambrosius Barth Verlag Leipzig, 1965.

Z těchto dokladů vycházeli pozdější autoři, kteří sepsali životopis G. Mendela: H. Iltis (1924), J. Kříženecký (1965) a V. Orel (2003) a někteří další. Každý z těchto autorů shrnul do té doby známé údaje a doklady o G. Mendelovi a jeho objevu a obohatil je o svá nová zjištění a souvislosti. Mnoho nových poznatků pochází z doby po roce 1965, kdy se mohla genetika jako věda u nás svobodně rozvíjet. V. Orel a pracovníci Mendeliana Moravského zemského muzea od této doby systematicky pečovali o odkaz zakladatele genetiky a zveřejňovali výsledky výzkumu Mendelova života a díla od našich i zahraničních badatelů ve specializovaném časopise Folia Mendeliana. Tento příspěvek čerpá zejména z posledního uceleného díla, monografie V. Orla: Gregor Mendel a počátky genetiky, Academia Praha, 2003. Autor v něm uvádí nejen okolnosti života a díla Gregora Johanna Mendela, ale také dokresluje prostředí, které připravilo půdu pro řešení otázky dědičnosti. Popisuje také tehdejší události a významné osobnosti vědeckého i politického života, které se nějak dotýkaly rozvoje přírodních věd i samotného Mendelova objevu s přesahem téměř až do konce 20. století.


Redakční zpracování podcastu: Zuzana Jayasundera, Leoš Verner


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.