Příběhy úspěšných kolegyň a kolegů

Lákají mne výzvy. Proteinové inženýrství a práce ve spin-off společnosti jich nabízí dostatek

doc. Mgr. Radka Chaloupková, Ph.D.

vedoucí výzkumu, spin off společnost Enantis
docentka, Ústav experimentální biologie PřF MU

Radka Chaloupková vystudovala Fyzikální chemii na Přírodovědecké fakultě MU a svou doktorskou práci obhájila v oboru Biochemie. Absolvovala zahraniční výzkumné stáže na University of Warwick a Diamond Light Source Ltd. ve Velké Británii. Jako docentka se habilitovala v oboru Chemie životního prostředí na PřF MU, kde učí Proteinové inženýrství. Pracuje ve spin-off společnosti Enantis jako Chief scientific officer (vedoucí výzkumu).

Foto: Helena Brunnerová

Jaký byl Váš vztah k přírodním vědám na základní škole?

Mezi moje oblíbené předměty patřila chemie, matematika a dějepis, účastnila jsem se také olympiád z těchto předmětů. Myslím si, že zájem o konkrétní předmět v dítěti vždycky probudí dobrý pedagog, a já jsem měla ve zmiňovaných předmětech na výborné učitele štěstí. Vybavuji si zážitek, kdy nám ve škole ukazovali pokus spalování najímaného methanu ve zkumavce, vzniklého dekarboxylací octanu sodného. Chemikář nám řekl, že bubliny v bažinách jsou také unikající methan vzniklý činností mikroorganismů bez přístupu vzduchu. Já jsem se hned vydala do okolí vyhledat alespoň nějakou mini bažinku s cílem nalovit methan a následně ho spálit ve zkumavce. S sebou jsem měla kuchyňské trychtýře, několik zkumavek od tety z laboratoře a sirky. Nic jsem tehdy neulovila, všechny zkumavky se mi rozbily a já se vrátila domů s pořezanými gumáky. Byla to ale moje první výprava za pokusem, a to se mi moc líbilo. Jednou z motivací bylo i to, že chemii všichni brali jako neoblíbený předmět, nikoho moc nebavila. Já jsem ji vzala jako výzvu v tom, že chemii musíte rozumět. Učení chemického názvosloví zpaměti jsem chápala jako zábavu. A když mě něco baví, učí se mi to snadno.

Pro studium jaké střední školy jste se rozhodla?

Chemie mě bavila opravdu moc, a tak jsem se rozhodla pro studium odborně zaměřené Střední průmyslové školy chemické v Pardubicích. Mezi předměty byla skoro samá chemie: obecná, organická, anorganická, fyzikální, biochemie, také hodně matematiky a fyziky.



Kde jste ve studiu chemie pokračovala na vysoké škole?

Studovala jsem na Přírodovědecké fakultě MU, program Chemie. Od třetího ročníku jsme si vybírali specializovaný obor a já si vybrala Fyzikální chemii. Doktorát mám z Biomolekulární chemie, což byl podobor studijního programu Biochemie.

Měla jste od začátku jasno v tom, že se chcete profesně věnovat vědecké kariéře, nebo Vás pro vědu získalo studium?

Na střední škole jsme měli hodně laboratorních cvičení, a dokonce i dvoutýdenní praxi. Také letní brigády jsem si často vybírala v laboratorním prostředí. Už na střední škole jsem věděla, že chci jít na vysokou školu, ale o vědeckém zaměření rozhodlo až moje doktorské studium. Přihlásila jsem se do skupiny Proteinového inženýrství, dnes Loschmidtových laboratoří, a zvolila jsem si téma využití spektroskopických technik pro studium struktury a stability proteinů. Lákala mě práce na nově zakoupeném spektrometru pro měření spekter cirkulárního dichroismu a možnost zavedení této metody fyzikální chemie v rámci skupiny. Mám ráda výzvy, a tohle byla výzva podle mých představ.

Co bylo tématem vaší docentské práce?

Šlo o práci zaměřenou na v té době současné poznání sktruktury, funkce a inženýrství halogenalkandehalogenáz, což jsou převážně mikrobiální hydrolytické enzymy s velkým aplikačním potenciálem.

Působíte ve vedoucí pozici v biotechnologické spin-off společnosti Masarykovy univerzity Enantis, která se snaží nápady, fungující v základním výzkumu na PřF MU, převést do praxe a nabízet je komerčním subjektům. Na jaké pozici v Enantis pracujete? Co je náplní Vaší práce?

Jsem vedoucí výzkumný pracovník a moje práce obnáší vedení výzkumných a vývojových aktivit firmy společně s vedením zakázkového výzkumu. Naše firma řeší jednak vlastní výzkumné projekty, z nichž některé jsou financovány z veřejných dotací. Na těchto projektech je firma buď hlavním řešitelem nebo spoluřešitelem ve spolupráci s jinou firmou nebo vědecko-výzkumnou institucí. Nabízíme také zakázkový výzkum zaměřený zejména na vylepšení stability a aktivity proteinů a enzymů pokročilými metodami proteinového inženýrství dle požadavků zákazníka, ale i biofyzikální a biochemickou charakterizaci proteinů, molekulárně biologické úpravy rekombinantních proteinů a rekombinantní produkci proteinů. V zakázkovém výzkumu se vždy snažíme splnit očekávání zákazníka. Moje pozice tedy obnáší koordinaci jednotlivých členů výzkumného a produkčního týmu a dohlížení, aby všechny naplánované výzkumné aktivity byly splněny v požadovaném termínu Podílím se také na plánování výzkumných aktivit do budoucích let pracuji na přípravě výzkumných projektů.

Jak již bylo řečeno, Enantis je biotechnologická společnost, která se zabývá hlavně proteinovým inženýrstvím. Ve spolupráci s PřF MU jsme zavedli unikátní metodu stabilizace proteinů a díky tomu jsme schopni modifikovat sekvenci proteinu zájmu takovým způsobem, abychom ho stabilizovali, současně mu zachovali jeho biologickou funkci a tím zlepšili jeho aplikační potenciál. Naše výzkumné aktivity jsou orientovány na inženýrství terapeuticky atraktivních proteinů. Naším současným klíčovým produktem je stabilizovaný fibroblastový růstový faktor 2, který je nabízen celosvětově prostřednictvím distributora. Protein je chráněn patentem, který podala Masarykova univerzita společně s Enantis s.r.o. v roce 2015 (WO2017089016A1 Thermostable fgf2 polypeptide, use thereof). Evropský patent byl udělen v červenci letošního roku. Stabilní FG2 protein je nezbytnou součástí médií pro kultivace kmenových buněk, stimuluje hojení chronický ran a je studován jako slibný prostředek při léčbě kardiovaskulárních chorob, duševních poruch a řady dalších onemocnění. Kromě toho, má stabilní FGF2 velký potenciál pro kosmetické aplikace, protože zamezuje tvorbě jemných i hlubších vrásek prostřednictvím aktivace tvorby nových kožních buněk a stimulace proliferace fibroblastů a keratinocytů Kromě stabilizace proteinů se dále zabýváme i vývojem a testováním formulací pro kosmetické a terapeutické aplikace vybrabných proteinů.

Jak Vás na tuto práci připravilo studium na PřF MU a konkrétně v Loschmidtových laboratořích?

Zakladateli Enantis jsou vedoucí Loschmidtových laboratoří. Výzkum v Loschmidtových laboratořích je zaměřen na pochopení souvislostí mezi strukturou a funkcí proteinů a enzymů s cílem následně modifikovat jejich vlastnosti pro praktické aplikace. K modifikaci proteinů vyvíjejí a následně využívají vlastní softwarové nástroje, pomocí nichž navrhují a následně realizují úpravy proteinů. Vylepšování vlastností proteinů pro praktické aplikace bylo také důvodem, proč profesor Jiří Damborský a profesor Zbyněk Prokop firmu Enantis založili. V průběhu doktorského studia a následně práce jako vedoucího jednoho z výzkumných týmů v Loschmidtových laboratořích jsme získala praktické zkušenosti s proteinovým inženýrstvím, rekombinantní produkcí proteinů a jejich následnou detailní biofyzikální charakterizací. Dovednosti získané v Loschmidtových laboratořích tedy nadále využívám a rozšiřuji je dle aktuálně řešených výzkumných aktivit firmy.

Kde vidíte největší rozdíl mezi prací ve spin-off společnosti Enantis a na naší fakultě?

Zejména v dynamice a orientaci na komercializaci výsledku. Firma musí mnohem pružněji reagovat na výzvy a poptávky. Pokud přijde poptávka od zákazníka ohledně optimalizace proteinu, je třeba navrhnout přesný časový plán a striktně jej dodržet. A pak orientace na výsledek a jeho uplatnění na trhu. Na univerzitě jde především o studium a pochopení j vlastností proteinu mnohdy na úrovni jednotlivých atomů, které studovaný protein tvoří, v případě inženýrství rovněž o detailní popis, jakými mechanismy se daného vylepšení proteinu dosáhlo. Taková míra detailu, která je důležitá pro publikování dosažených výsledků v prestižních časopisech, není pro nás jako firmu až tak důležitá. Naším cílem je co možná nejjednodušším a nejrychlejším způsobem dosáhnout požadovaných vlastností proteinu. Následně pak vylepšený protein co nejrychleji komercializovat. K tomu je často potřeba dále optimalizovat rekombinantní produkci nově stabilizovaného proteinu, případně vyvinout a následně optimalizovat jeho formulaci. To je také velký kus práce. Musí se např. vyzkoušet inkorporace proteinu do pevných nosičů. Sledovat, jak rychle se protein z nosiče uvolňuje, zda uvolňování nesnižuje jeho biologickou aktivitu, což je nežádoucí atd. Ve spin-off společnosti je třeba cílit experimenty tak, aby vedly k tomu, co chceme dosáhnout, co nejkratší a nejefektivnější cestou. Je to pestrá pracovní náplň, a to mi vyhovuje.

Jak tento posun vnímáte jako krok v kariéře?

Práce v biotechnologické firmě člověku otevře nový náhled na vědeckou práci a nové obzory. Ovšem dril a preciznost, na kterou se kladl důraz v Loschmidtových laboratořích, rozvoj soft-skills, schopnost zamýšlení se nad daty a jejich interpretace, schopnost zpracovat získaná data do výsledkové zprávy a jejich prezentace, jdou důležité i v rámci firmy.

Pro PřF MU je typické zapojení studentů do výzkumu už během studia. Je to to, na čem v kariéře stavíte?

Ano, je to přesně tak. Důležité je, že studenti na fakultě nejen sami měří data, ale mají prostor se nad nimi zamýšlet a také je interpretovat. Když se připravuje experimentální design, je na začátku otázka, na kterou má experiment odpovědět. Většinou to ale dopadne jinak a je třeba přemýšlet nad tím, co nově naměřená data v kontextu původních dat znamenají. Zjistit, jak nově získaný kus skládanky zapadá do celé mozaiky. Je třeba pokus několikrát zopakovat, podívat se do literatury, naplánovat doplňující experiment, a podobně, abyste dostali co nejucelenější obraz.

V čem je pro Vás inspirativní práce pedagoga?

Na MU přednáším předmět Proteinové inženýrství. Učím jej už osmý rok a zatím je o něj zájem. Cílem předmětu je seznámit studenty se základními přístupy proteinového inženýrství společně s metodami standardně používanými pro expresi, purifikaci, strukturní a biochemickou charakterizaci nově izolovaných nebo modifikovaných proteinů. Výuku vnímám jako nedílnou součást práce na univerzitě, kdy předávání znalostí studentům a mladším kolegům je společně s výzkumem primárním úkolem univerzitního pedagoga. Také vedu doktorské studenty. Jeden se mnou přímo pracuje v Enantis, kde se v rámci doktorské práce podílí na výzkumných aktivitách firmy. To je možné díky evropskému projektu „Marie Curie Innovative Training Network Es-Cat (GA No. 722610)“, na kterém se Enantis podílí spolu s dalšími devíti evropskými institucemi a který je zaměřený na tréning a transfer zahraničních doktorských studentů.

Na jaké problémy související s genderem jste jako žena ve vědecké profesi narazila?

Občas se takové situace vyskytnou... Když se například žena hlásí na pozice výzkumníka, dotazy na to, zda máte malé děti a zda zvládnete skloubit rodinu i děti, padají. Někdy přímo nepadají, ale jsou brány v potaz. Mužů se myslím na tyto věci nikdo neptá. Dnes se to hodně mění, např. EMBO organizace nebo EU vypisuje projekty, které se snaží ženy ve vědě podporovat.

Jak může vědě pomoci více žen na výzkumných nebo vedoucích pozicích?

Myslím si, že žena ve vedoucí pozici je výhodou v několika ohledech. Má pravděpodobně větší snahu usnadnit ostatním ženám-vědkyním návrat po rodičovské dovolené do práce. Vím, že ředitelka RECETOX, prof. Jana Klánová, ženám po rodičovské dovolené umožňuje práci na zkrácený úvazek. Myslím si, že mnohé ženy chtějí začít po mateřské dovolené co nejdříve pracovat, třeba na menší úvazek, ale není jim to umožněno. Co vím od kolegyň, jež vedou jiné výzkumné skupiny, zaměstnat ženu po rodičovské nebo na ní je oboustranně výhodné. Tyto ženy prý nikdy neodejdou od nedokončené práce, umí si čas precizně zorganizovat. Říká se, že ženy zvládají dělat více věcí najednou, což může být také benefitem.

Jaká opatření mohou ženám ve vědecké profesi pomoci skloubit rodinný a profesní život?

Zvládnout oboje usnadňuje mým kolegům s hodně malými dětmi zejména možnost práce z domu, kterou Enantis umožňuje. Už jen když ušetříte hodinu, dvě, které běžně lidé tráví dopravou do zaměstnání, je to velká časová úspora. Dále možnost flexibilní pracovní doby a určitě také školka. Je skvělé, že se na PřF MU a fakultám v rámci kampusu Bohunice povedlo mít školku kousek od zaměstnání.

Děkuji za rozhovor.
Zuzana Jayasundera

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.