Botanici z Masarykovy univerzity zdokumentovali v Brně 1 492 planých druhů rostlin

Z nejnovější studie, která zmapovala výskyt planých rostlin na území Brna, vyplývá, že ve městě se vyskytuje 1 492 druhů planých nebo samovolně zplanělých rostlin, z nichž 255 patří mezi ohrožené druhy. Tým botaniků z Masarykovy univerzity pod vedením Zdeňky Lososové na studii pracoval více než 10 let a rozšíření druhů zdokumentoval na jednotlivých mapách.

5. 4. 2024 Zdeňka Lososová Leoš Verner

Botanici studují rostliny trávníku v okolí Univerzitním kampusu Bohunice. Foto: Zdeňka Lososová

Zjištěný počet 1 492 druhů ohromil i vědce. Je to téměř třetina všech planě rostoucích druhů v České republice. Nic na tom nemění ani skutečnost, že některé druhy se na území Brna vyskytují jen v malých populacích. Kromě původních rostlin se ve městech nachází řada druhů zavlečených z jiných oblastí. Ty do městského prostředí přinesli lidé – ať už úmyslně nebo neúmyslně, např. jako plevele.

Mapy znázorňují procentuální zastoupení jednotlivých skupin rostlin v Brně – vlevo původní druhy, uprostřed invazní druhy, vpravo ohrožené druhy. Zdroj: Archiv PřF MU.

„Každá z rostlin, které se ve městě vyskytují, má podle botaniků svůj příběh. Některé jsou svědky zániku původní krajiny, jiné využily a obsadily nová stanoviště, jakými jsou štěrkoviště, chodníky nebo paty a spáry zdí,“ vysvětluje Zdeňka Lososová, vedoucí projektu a botanička z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Zarůstající kolejiště seřaďovacího nádraží v Maloměřicích. Foto: Zdeňka Lososová

Brno, kdysi přezdívané moravský Manchester, bylo v minulých dvou staletích významným centrem textilního průmyslu. „Některé nepůvodní rostliny jsou svědky této průmyslové historie města, neboť byly s bavlnou a vlnou dováženou z jižní Ameriky či Austrálie zavlečeny na dvory přádelen. Některé z nich ve městě zplaněly, většina rychle vymizela, ale jiné se i po desetiletích ve městě vyskytují,“ vysvětluje Lososová. Takovou rostlinou je např. pelyněk Tournefortův (Artemisia tournefortiana), místy dorůstající až dvoumetrové výšky. V létě se pak na rozpálených brněnských chodnících objevují další nepůvodní druhy, které k nám byly zavlečeny z jižní Evropy a snáší horké letní teploty lépe než naše původní druhy.

Stránská skála s odkvétajícím koniklecem velkokvětým (Pulsatilla grandis), modře kvetoucím rozrazilem rozprostřeným (Veronica prostrata) a žlutě kvetoucími nízkými keříky čilimníku řezenského (Chamaecytisus ratisbonensis). Foto: Zdeňka Lososová

Během podrobného průzkumu našli botanici v Brně také 255 druhů ohrožených rostlin. Většina se vyskytuje ve zvláště chráněných územích. Ikonickou ohroženou rostlinou města Brna je koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), jehož květy v rezervaci na Kamenném vrchu obdivovalo i letos v březnu množství návštěvníků. Zajímavé jsou ty ohrožené rostliny, které se přizpůsobily životu v zastavěné části města. Takovým druhem je např. jelení jazyk celolistý (Asplenium scolopendrium), kapradina, která přirozeně roste na suťovištích v stinných lesnatých údolích. Ve městě ho můžeme najít ve starých opuštěných studnách, kde má dostatek vzdušné vlhkosti.

Koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) se vyskytuje na několika lokalitách v Brně. Největší počet rostlin každoročně rozkvétá na Kamenném vrchu. Foto: Lubomír Tichý

Studie probíhala v letech 2011–2021 a podílel se na ní tým 37 profesionálních i amatérských botaniků včetně studentů. Systematicky mapovali planě se vyskytující rostliny v Brně a vytvořili unikátní sérii map se sítí mapovacích polí o rozměrech 1,3 x 1,5 km.

Podrobnější tisková zpráva je k dispozici ZDE.

Kapradina jelení jazyk celolistý (Asplenium scolopendrium) ve studni na Špilberku. Foto: Deana Láníková

Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.