Johann Gregor Mendel inspirující – základem úspěchu je nápad

Autorem závěrečného dílu série podcastů je děkan Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, profesor Tomáš Kašparovský. Vypráví o tom, proč je Mendel inspirativní pro něj osobně, jakožto pro vědce a pedagoga, a o posouvání hranic poznání a vědy.

24. 4. 2023 Tomáš Kašparovský

Tomáš Kašparovský před obrazem J. G. Mendela, který je umístěn v zasedací místnosti na děkanátu Přírodovědecké fakulty MU ve 4. patře Univerzitního kampusu Bohunice. Foto: Martina Petříková

Kdyby se augustiniánský opat Gregor Johann Mendel místo pokusům s hrachem věnoval odhalení příčin stárnutí a hledání elixíru věčného mládí a kdyby byl ve svém počínání stejně úspěšný jako při zkoumání zákonitostí genetiky, dožil by se loni v létě dvou set let.

Věda ani vývoj však nezná žádné „kdyby“, a tak jsme výročí Mendelova narození využili k připomenutí jeho významných objevů, zamysleli se nad jeho odkazem a zavzpomínali na to, jaký byl člověk. Nesmírně důležité však je, aby nás jeho život a práce inspirovaly v současnosti a abychom si něco odnesli i pro budoucnost.

Jedním z vrcholů oslav a akcí, které nás provázely po celý loňský rok, byla i mezinárodní vědecká konference Mendel Genetics Conference, která se konala v Brně koncem července. Na 400 odborníků a vědeckých kapacit z celého světa včetně tří nositelů Nobelovy ceny diskutovalo o nejnovějších poznatcích v oboru a hledalo odpovědi na klíčové otázky vzniku života buňky rostlin i člověka, evoluce, dědičnosti, genetických onemocnění či uplatnění nových genomických technologií v medicíně či zemědělství.

Kromě odborných témat však toto neopakovatelné setkání vědců i obdivovatelů zakladatele genetiky ukázalo Mendela jako člověka, jehož věhlas dalece přesahuje hranice naší země. Byli to právě nobelisté, od kterých dostala česká veřejnost malý pomyslný políček. To ve chvíli, kdy před novináři s dojetím v hlase popisovali, co pro ně znamená navštívit místa, kde Mendel žil a pracoval. „Brno je díky Mendelovi Mekkou genetiků, a přesto se o něm v Česku stále málo mluví a ví,“ shodli se nobelisté.

Snad i díky loňskému výročí a velkým oslavám se tedy podařilo Mendela dostat do širšího povědomí veřejnosti a studentů. Nebyl totiž jen genetikem a vědcem. Připomněli jsme si, z jakých poměrů pocházel, jaký byl student, učitel a jak se z mladého muže, který si musel sám obstarávat prostředky na živobytí, stal opat v augustiniánském klášteře na Starém Brně, kde našel útočiště. Díky literárním pramenům, řadě publikací či expozic se může každý seznámit s Mendelem jako nesmírně zajímavou historickou osobností.

Naše přírodovědecká fakulta, vedle mnoha dalších akcí, výstav, konferencí či publikací připravila i tuto sérii podcastů, Člověk Mendel, ve které představila charakteristické vlastnosti Mendelovy osobnosti. Jeho životní příběh zasadila do kontextu doby a připomněla, že ačkoliv je dnes znám zejména jako zakladatel genetiky, věnoval se i včelařství, matematice, fyzice, chemii či meteorologii. Díky jeho zájmu o ni vznikla například jedna z nejdelších řad meteorologických záznamů.

Na jeho životním příběhu svým studentům vždy ukazuji, že student i vědec má být zvídavý a že studium i věda se musí dělat hlavně pro radost z pochopení. Cílem nemůže být jen snaha získat uznání odborné komunity, nebo, dnešním jazykem, počet citací a publikací. Tou pravou motivací (nejen) pro vědce má být čistá touha poznat a pochopit.

Předpokladem úspěchu je pak píle a poctivá práce. Je až neuvěřitelné, s jakou pečlivostí Mendel sbíral data, jak byl systematický a dodržoval řád. To, na co Mendel potřeboval celý život, dnes přístroje zvládnou v mnohonásobně kratším čase, a přesto neumíme všechna takto získaná data využít a vytěžit.

Ke zlepšení povědomí o osobnosti Mendela nejen v odborných kruzích přispěl i nedávný archeologický a antropologický terénní výzkum, který umožnil vědecké zkoumání a hledání stop Mendelovy DNA. Z prvních výsledků výzkumu, na němž se podíleli i odborníci z Laboratoře biologické a molekulární antropologie naší fakulty, jsme se dověděli, že Gregor Johann Mendel byl menší postavy, vysoký přibližně 168 cm, měl nadprůměrný objem lebky a jeho skelet nebyl příliš opotřebovaný.

Badatelům se podařilo zrekonstruovat 99 procent kódující části Mendelova genomu, díky čemuž zjistili, že měl významné dědičné predispozice k srdečním arytmiím. V kombinaci s onemocněním ledvin, vysokým krevním tlakem a kouřením zřejmě tento syndrom přispěl k jeho předčasnému úmrtí. Přestože zemřel ve věku 62 let, jeho pozůstatky odpovídaly muži o tři roky staršímu.

Ohlédnutí za Mendelovým životem a dílem ukazuje i na další fakt, a to, že samotná data k objevení nového a posunutí hranice poznání nestačí. Základem úspěchu je nápad, tím vše začíná. A pak také trocha toho vědeckého štěstí. Mendel si ke svým pokusům vybral hrách, který patří k nejstarším kulturním plodinám na světě a na kterém si pochutnávali už lovci a první sběrači v době kamenné, jímž semena hrachu sloužila jako zásobárna živin pro hladová období. Pokud by si Mendel pro své pokusy vybral jinou plodinu, mnohem hůř by došel cíle.

Současně ale projevil obrovskou odvahu, když na svých výsledcích trval i přesto, že je tehdejší odborná komunita nepřijala. Nenechal se odradit ani dílčími nezdary, když například neuspěl v učitelských zkouškách, protože jeho názory nebyly v souladu s tehdejším učením. A to je další silný moment, který bychom si měli připomínat a jímž by se měly řídit i příští generace vědců. A totiž, že: „Snadné cesty nikam nevedou“.

Přál bych tedy všem studentům a vlastně nám všem, abychom v sobě našli kousek Mendela a alespoň symbolicky tak zasadili malý hrášek zvídavosti, který každému ukáže cestu za dalším poznáním.

Do jaké míry se loňské Mendelovo výročí podařilo využít ke zlepšení jeho známosti, ať už doma, nebo v zahraničí budou hodnotit generace příští, třeba při příležitosti 300. výročí jeho narození. Pro mě osobně zůstane navždy obrovskou inspirací a vzorem.


 

Bez popisku

Vítejte u série podcastů Člověk Mendel, kterými chce Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity přispět k oslavám 200. výročí narození Gregora Johanna Mendela, jež si v roce 2022 připomínáme.

Chtěli bychom Mendela představit jako člověka, osobnost a charakter. Série proto začíná podcasty, které napsala i namluvila naše emeritní profesorka genetiky a znalkyně Mendelova díla i osobnosti, Jiřina Relichová. V nich představuje osobnostní portrét Mendela, a to na základě studia jeho osobní korespondence, vzpomínek blízkých, ale také životopisu a poezie, jež napsal sám Mendel.

Následuje díl, který napsal a namluvil dr. Petr Peňáz, klasický filolog a bohemista, ředitel Střediska Teiresiás Masarykovy univerzity. Jeho text pomáhá pochopit dobové souvislosti moravského veřejného života, které umožnily v Mendelovi talent rozpoznat a mimořádnou osobnost z něj vlastně vychovaly.

Na portrét Mendelovy osobnosti a článek dokreslující dobový a společenský kontext navazují články představující Mendela jako vědce s velmi širokým oborovým záběrem, jako pečlivého zapisovatele přírodních jevů i počasí Brna a okolí, jako botanika i odborníka na včelařství. Těmito texty přispěli do série vědkyně a vědci z několika ústavů naší fakulty.


Redakční zpracování podcastu Kateřina Radová, Zuzana Jayasundera, Leoš Verner


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.