Cesta k vysněnému oboru nevede vždy přímo. Své o tom ví i Jana Porubská, která k nám po maturitě na bratislavském gymnáziu Bajkalská původně přišla studovat Biochemii. Tu úspěšně dokončila v bakalářském i magisterském stupni. V průběhu studia se však seznámila s bioinformatikou a zjistila, že je to obor pro ni jako ušitý.

Ačkoliv mnozí viděli studentku Anetu Vrzalovou jako budoucí medičku, ona sama dala přednost studijnímu oboru Životní prostředí a zdraví na naší Přírodovědecké fakultě. Už na bakaláři se aktivně zapojuje do výzkumného projektu FireExpo – zkoumá, jak profese hasiče negativně ovlivňuje jejich fyzické zdraví. Baví ji být součástí „skutečné“ vědy, která má dopad na životy lidí.

Údaje o příbuznosti a podobnosti rostlinných druhů pomáhají Zdeňce Lososové, docentce Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, určit, které rostliny spolu dokážou žít na jednom místě. Díky tomu je například možné odhadnout, jestli se nový druh na místě uchytí, nebo se dokonce nestane nebezpečím pro původní rostliny. Výzkumný projekt docentky Lososové byl minulý rok nominován na Cenu předsedy Grantové agentury ČR.

Eva Stará u nás začala studovat po maturitě na brněnském Gymnáziu Křenová, vybrala si bakalářský studijní program Geografie a kartografie se specializací Fyzická geografie. Evě je 21 let a ve volném čase se věnuje hlavně sportu, s florbalovým týmem Bulldogs Brno hraje extraligu žen. Mimoto ráda tráví čas s přáteli, poslouchá hudbu, cestuje a baví ji i pěší turistika.

Cílem MUNI Innovation Award je odměnit ty studenty a zaměstnance MU, jejichž výstupy se podařilo úspěšně zavést do praxe, napomohly ke zdokonalení výrobků či služeb nebo jakkoli jinak přispěly ke zvýšení společenské relevance výzkumu Masarykovy univerzity.

Darja Klementová pochází z umělecké rodiny a studuje obor hra na klarinet. Od malička ji však zajímá příroda a lidské tělo. Naplno se tedy nakonec rozhodla věnovat molekulární biologii, a to na Přírodovědecké fakultě MU. Za svou práci, která se zabývá rolí kináz z rodiny CK1 v buněčné signalizační dráze Wnt/β-katenin a potenciální aplikací těchto poznatků v léčbě leukémie získala cenu Česká hlavička.

Prožijte s námi dění na fakultě v době Sametové revoluce, a to v rozhovoru s Evou Sýkorovou, členkou tehdejšího stávkového výboru fakulty. Podívejte se na unikátní dobové fotografie přímo z fakulty a z Brna, které se veřejnosti prezentují zcela poprvé.

V mezinárodním srovnání je zastoupení žen ve vědě v České republice dlouhodobě na nízké úrovni. Cílem talentového programu L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě je finančně podpořit mladé vědkyně a usnadnit jim tím kariérní cestu ve vědecko-výzkumném prostředí.

Zdravotní nouze, klimatická nouze, nouze o jídlo. S čím si vědci poradí a na co je lidský mozek krátký? Podívejte se na 72. druhý díl měsíčníku Fokus Václava Moravce, který se natáčel ve výzkumném centru CEITEC MU. Hosty byli mimo jiné Jana Klánová, ředitelka RECETOXu, Karel Říha, zástupce ředitele pro vědu na CEITEC, a Pavel Plevka, kteří působí také na naší Přírodovědecké fakultě.

Hana Svatoňová, absolventka učitelství matematiky a zeměpisu na naší fakultě, která se dále specializovala na kartografii, geoinformatiku či dálkový průzkum Země, zastává od jara letošního roku ve vedení naší Přírodovědecké fakulty roli proděkanky pro vnější vztahy, komunikaci a marketing. 

Po absolvování magisterského studia v Brazílii chtěla Marina Grossi pokračovat v doktorském studiu. A zcela náhodou na Linkedinu objevila nabídku doktorského studia na RECETOXu. V Brně už Marina žije tři roky.

Rakovina vzniká z buněk, které porušují základní pravidla soužití a spolupráce. Dohromady je známo jedenáct typických vlastností, jimiž se nádory liší od zdravých tkání. Molekulární bioložka Jana Šmardová má za to, že tyto jejich rysy jsou odrazem obecnějších principů, jež jsou základem správného fungování všech komplexních živých systémů, včetně lidské společnosti. Podobnosti v chování buněk a lidí sepsala v knize Co nás učí nádory. V rozhovoru pro iDNES.cz například přirovnává nádorové buňky k sociopatům.

Natálie Šelleová je studentkou druhého ročníku bakalářského studijního oboru Životní prostředí a zdraví. Ačkoliv se v budoucnosti nevidí v laboratoři, problematika lidského zdraví a životního prostředí je pro ni na prvním místě. Ráda by se věnovala ochraně lidského zdraví a životního prostředí na poli legislativy. Jejím cílem je srozumitelně tlumočit veřejnosti a politikům složitá vědecká témata a tím přispět ke změně legislativních ustanovení.

Držitelka Ceny rektora pro vynikající pedagogy Markéta Munzarová od února rozšířila tým děkana Přírodovědecké fakulty Tomáše Kašparovského pro jeho druhé funkční období. Jaké budou její cíle a hlavní úkoly, představila docentka Munzarová z Ústavu chemie naší fakulty v následujícím rozhovoru.

Start-up Microbify se sídlem v Regensburgu bude vyrábět klimaticky neutrální plyn pomocí mikroorganismů a tímto inovativním přístupem přispívat k energetické transformaci. Rozhodující pro založení start-upu byla dobrá spolupráce mezi Univerzitou v Regensburgu a Masarykovou univerzitou v Brně.

„Prototyp přístroje, který jsme na Antarktidě testovali, dokáže měřit stres. Mohl by sloužit pilotům, kosmonautům, zdravotníkům, ale i pacientům. Pomáhat jim k rychlejšímu uzdravení,” říká antropoložka Lucie Ráčková z naší fakulty v rozhovoru s Martinem Veselovským pro DVTV.

Doktorandka Lucie Ráčková, působící ve výzkumné skupině Environmentální fyziologie, se na RECETOXu věnuje trajektorii akutního a chronického stresu v izolačních experimentech. Její výzkumné téma ji zavedlo až na vzdálenou Antarktidu.

Medaili za mimořádný tvůrčí počin, knihu Co nás učí nádory – paralely v chování buněk a lidí, Janě Šmardové udělil a u příležitosti zasedání Vědecké rady Přírodovědecké fakulty MU předal děkan Tomáš Kašparovský.

Studium na MU je jako mít blízkou rodinnou základnu, ale přitom mít mezinárodní dosah, kontakty a neomezené možnosti. Stačí jen mít ambice a touhu se zapojit. Tereza Malá z naší Přírodovědecké fakulty se rozepsala o tom, co studium na MU přináší a jaké příležitosti může dát i vám.

Monika je studentka třetího ročníku bakalářského studijního oboru Životní prostředí a zdraví. V rozhovoru vysvětluje, proč ji zlákala věda, co ji na studiu baví. Jako hlavní koordinátorka IBISu – interaktivního biologického semináře se zabývá popularizací vědy mezi středoškoláky a uvažuje, že by ji spolupráce se školami a prezentace vědy lákala i jako profese.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen jmenovala nové členy poradní Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nových technologiích (EGE) pro další pětileté období. Mezi nimi je i Renata Veselská, která působí na našem Ústavu experimentální biologie.

Studentka Lucia Cengelová, která vypracovává v Loschmidtových laboratořích středoškolskou odbornou činnost pod vedením Miloše Musila, zvítězila v národním kole soutěže AMAVET. Gratulujeme!

Cytogenetička Terezie Mandáková, která působí na brněnském institutu CEITEC Masarykovy univerzity a na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, se stala vítězkou letošní soutěže L´Oreal-UNESCO Pro ženy ve vědě. Je mezinárodně uznávanou vědkyní v oboru cytogenetiky rostlin. Zabývá se studiem rostlinných chromozomů a genomů. Blahopřejeme!

„Na začátku 90. let panovalo přesvědčení, že je lepší, když do zahrady nikdo neleze, nic nechce, neukradne. To jsem chtěla změnit,” říká Magdaléna Chytrá v otevřeném rozhovoru.

Radka Chaloupková vystudovala Fyzikální chemii na Přírodovědecké fakultě MU a svou doktorskou práci obhájila v oboru Biochemie. Absolvovala zahraniční výzkumné stáže na University of Warwick a Diamond Light Source Ltd. ve Velké Británii. Jako docentka se habilitovala v oboru Chemie životního prostředí na PřF MU, kde učí Proteinové inženýrství. Pracuje ve spin-off společnosti Enantis jako Chief scientific officer (vedoucí výzkumu).

Před měsícem se vrátila z Antarktidy. A přestože tam Jana Smolíková byla už třikrát, ráda by se znovu vrátila. „Člověk lehko chytne antarktický virus a zamiluje si to. A já ho chytla taky,“ říká jedna ze dvou žen letošní polární expedice Masarykovy univerzity na Mendelovu polární stanici na ostrově Jamese Rosse.

Stres bychom neměli vnímat negativně, ale jako něco, co je lidskému tělu vlastní. Podle vědkyně Julie Dobrovolné (Environmentální fyziologie, RECETOX, Přírodovědecká fakulta MU) se dá využíti pozitivně, například k otužování, při výcviku astronautů, může pomoci pacientům v kritickém stavu nebo i architektům při navrhování budov.

Sabina Fronková odmaturovala na Gymnáziu Brno-Bystrc a poté se k nám přihlásila na bakalářský studijní obor Molekulární biologie a genetika. Po jeho úspěšném ukončení nyní v navazujícím magisterském studiu pokračuje programem Biotechnologie. Současně je členkou týmu Generace Mendel.

Lucka Pifková pochází z Kroměříže a na naší fakultě studuje Molekulární biologii a genetiku. Zároveň je členkou týmu Generace Mendel, který na podzim loňského roku slavil velký úspěch se svým projektem z oblasti syntetické biologie v mezinárodní soutěži iGEM.

Startuje 15. ročník talentového programu L'Oréal-UNESCO programu Pro ženy ve vědě, kterou podporuje mezinárodní organizace UNESCO a společnost L‘Oréal česká republika ve spolupráci s Akademií věd ČR.

Klára Odehnalová k nám přišla po maturitě na gymnáziu v Brně-Řečkovicích a momentálně pokračuje v navazujících magisterském studiu Molekulární biologie a genetiky. Je členkou studentského spolku Generace Mendel.

Pláže pokryté tunami PET lahví, mořští ptáci s žaludky plnými plastu, ryby dusící se ve volně plujícím igelitovém pytlíku. Lidský odpad decimuje nejen přírodu, ale i své původce. K řešení gigantického problému přitom paradoxně může přispět nejmenší mořská řasa. Kristýna Jankůjová z brněnského vědeckého centra CEITEC právě řeší otázku, jak ji naprogramovat, aby rozkládala plasty. 

Jana Česalová u nás již třetím rokem studuje lékařskou genetiku a molekulární diagnostiku, předtím chodila na Gymnázium Brno-Bystrc. Je členkou týmu Generace Mendel.

Bára Hrnčířová odmaturovala na víceletém Gymnáziu Matyáše Lercha v Brně a naší fakultě studuje Molekulární biologii a genetiku. Loni úspěšně dokončila bakalářský stupeň a nyní pokračuje v navazujícím magisterském studiu. Je zakládající členkou a prezidentkou studentského spolku Generace Mendel.

Jana Klánová vystudovala na PřF MU Matematiku a chemii a doktorát získala z Environmentální chemie. Výzkumně působila ve veřejném i soukromém sektoru v oblasti materiálových, molekulárně-biologických i environmentálních věd. Od roku 2001 pracuje v centru RECETOX, které od roku 2013 vede. 

Šest vědeckých pracovnic Masarykovy univerzity (hned dvě z nich z naší fakulty!) získalo grant Career Restart, který v září vypsala Grantová agentura MU. Jedná se o grant pro vědce či vědkyně, kteří přerušili svou kariéru ve výzkumu, například z důvodu rodičovské dovolené či jiných zásadních důvodů a bude se udělovat pravidelně.

Nadace Experientia udělila stipendium ve výši 1 260 000 Kč dr. Lence Štackové, díky kterému stráví rok na University of Zurich. Jsme pyšní, že tato mladá vědkyně působí právě na naší fakultě!

Nejen o počátcích genetiky na PřF MU, vzpomínkách na studia i výuku se dočtete v rozhovoru s jednou z prvních absolventek oboru genetika v Brně, profesorkou Jiřinou Relichovou.