Člověk Mendel

Série článků a podcastů

Bez popisku

Vítejte u série podcastů Člověk Mendel, kterými chce Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity přispět k oslavám 200. výročí narození Gregora Johanna Mendela, jež si v roce 2022 připomínáme.

Chtěli bychom Mendela představit jako člověka, osobnost a charakter. Série proto začíná podcasty, které napsala i namluvila naše emeritní profesorka genetiky a znalkyně Mendelova díla i osobnosti, Jiřina Relichová. V nich představuje osobnostní portrét Mendela, a to na základě studia jeho osobní korespondence, vzpomínek blízkých, ale také životopisu a poezie, jež napsal sám Mendel.

Následuje díl, který napsal a namluvil dr. Petr Peňáz, klasický filolog a bohemista, ředitel Střediska Teiresiás Masarykovy univerzity. Jeho text pomáhá pochopit dobové souvislosti moravského veřejného života, které umožnily v Mendelovi talent rozpoznat a mimořádnou osobnost z něj vlastně vychovaly.

Na portrét Mendelovy osobnosti a článek dokreslující dobový a společenský kontext navazují články představující Mendela jako vědce s velmi širokým oborovým záběrem, jako pečlivého zapisovatele přírodních jevů i počasí Brna a okolí, jako botanika i odborníka na včelařství. Těmito texty přispěli do série vědkyně a vědci z několika ústavů naší fakulty.

Užijte si vědu poslechem, vědu SCItem PRO MENDELA!

O autorech

Jiřina Relichová

Petr Peňáz

Jarmila Burianová

Zdeněk Farka

Dorota Sklenárová

Tomáš Kašparovský

Prameny a použitá literatura

Prameny k 1. až 7. dílu

U příležitosti stého výročí přednášek G. Mendela o výsledcích pokusů s hrachem byl vydán sborník s do té doby známými poznatky o jeho životě a díle: Gregor Mendel, zakladatel genetiky. Sborník připravil V. Orel. Blok Brno, 1965.

Mnohé vypovídá také Mendelova korespondence, kterou přeložila A. Matalová: Mendelovo rodiště. Mendelovy dopisy domů. Moravské zemské muzeum Brno, 2008.

Cennými prameny je pojednání o výsledcích pokusů s hrachem a některé jiné dokumenty: Mendel, G. Versuche über Pflanzen-Hybriden. Verhandlungen des naturforschenden Vereines in Brünn 4, 1865, Abhandlungen 3-47, 1866 a překlad A. Matalové Nakl. K-public, vyd. Jiří Krejčí, Brno 2008.

Jedním z nejdůležitějších zdrojů byly vzpomínky Mendelova synovce Aloise Schindlera „Gedenkrede auf Prälat Gregor Joh. Mendel anlässlich der Gedenktafelenthüllung in Heinzendorf, Schlesien am 20. Juli 1902“ (soukromý tisk autora), který strýce dobře znal, neboť s ním žil v Brně od 5. třídy obecné školy (tj. od roku 1870). Jedná se o oslavný projev, který A. Schindler pronesl při příležitosti oslavy 20. výročí založení hasičského sboru v rodných Hynčicích.

Velmi cenné jsou také poznámky J. Kříženeckého k těmto vzpomínkám, kterými zpřesnil některé údaje: Gregor Johann Mendel 1822−1884. Texte und Quellen zu seinem Wirken und Leben. Johann Ambrosius Barth Verlag Leipzig, 1965.

Z těchto dokladů vycházeli pozdější autoři, kteří sepsali životopis G. Mendela: H. Iltis (1924), J. Kříženecký (1965) a V. Orel (2003) a někteří další. Každý z těchto autorů shrnul do té doby známé údaje a doklady o G. Mendelovi a jeho objevu a obohatil je o svá nová zjištění a souvislosti. Mnoho nových poznatků pochází z doby po roce 1965, kdy se mohla genetika jako věda u nás svobodně rozvíjet. V. Orel a pracovníci Mendeliana Moravského zemského muzea od této doby systematicky pečovali o odkaz zakladatele genetiky a zveřejňovali výsledky výzkumu Mendelova života a díla od našich i zahraničních badatelů ve specializovaném časopise Folia Mendeliana. Tento příspěvek čerpá zejména z posledního uceleného díla, monografie V. Orla: Gregor Mendel a počátky genetiky, Academia Praha, 2003. Autor v něm uvádí nejen okolnosti života a díla Gregora Johanna Mendela, ale také dokresluje prostředí, které připravilo půdu pro řešení otázky dědičnosti. Popisuje také tehdejší události a významné osobnosti vědeckého i politického života, které se nějak dotýkaly rozvoje přírodních věd i samotného Mendelova objevu s přesahem téměř až do konce 20. století.

Seznam použité literatury k dílu 8

K. R. Riecke, Heinrich [online]. In: Allgemeine Deutsche Biographie 28 (1889), str. 508-512. Cit. 1. 10. 2021. Dostupné z URL: https://www.deutsche-biographie.de/pnd115362177.html#adbcontent

BOLOM-KOTARI, Sixtus. Victor Heinrich Riecke a Brno jako osvícenské srdce moravského protestantismu. In: Brno v minulosti a dnes 28 (2015), s. 195-225.

Denkmal für Victor Heinrich Riecke von einigen Verehrern und Freunden des Seligen aus der Brünner Gemeinde A. C. Wien 1831. Cit. 1. 7. 2021. Dostupné z URL: https://play.google.com/books/reader?id=l0ZYAAAAcAAJ&pg=GBS.PA1

KROUPA, Jiří. Alchymie štěstí: Pozdní osvícenství a moravská společnost 1770-1810. 2., rozš. a upr. vyd. Brno: Era 2006.

SMUTNÝ, Bohumír. Brněnští podnikatelé a jejich podniky: 1764-1948: encyklopedie podnikatelů a jejich rodin. Brno, 2012. ISBN 978-80-86736-28-0. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:e1dfc740-9438-11ea-929f-005056827e52

TRAUTENBERGER, Gustav. Geschichte der evangelischen Kirche in den königlichen Städten Mährens, besonders der königlichen Landeshauptstadt Brünn. Brünn: Evangelische Gemeinde, 1864. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:1a220b90-0a7f-11e3-a616-5ef3fc9bb22f

TRAUTENBERGER, Gustav G. Aus der evangelischen Kirchengemeinde in Brünn. 1. díl [online]. Brünn: G. G. Trautenberger 1866. Dostupné také z: https://dnnt.mzk.cz/view/uuid:67ec6da0-b892-11e2-b6da-005056827e52?page=uuid:9dbf93f0-cc59-11e2-8c63-5ef3fc9ae867

TRAUTENBERGER, Gustav G. Aus der evangelischen Kirchengemeinde in Brünn. 2. díl. Brünn: G. G. Trautenberger 1867.

ZEZULČÍK, Jaroslav: Mládí Františka Palackého v Hodslavicích a na škole v Kuníně. In ORLITA, Zdeněk a Radek POLÁCH, Jaroslav ZEZULČÍK. Památník Františka Palackého v Hodslavicích. Hodslavice: Muzeum Novojičínska, Obec Hodslavice 2018. Str. 57-86.

Seznam použité literatury k dílu 9

Brázdil, R., Valášek, H., Macková, J. (2005): Meteorologická pozorování v Brně v první polovině 19. století. Archiv města Brna, Brno.

Dobrovolný, P. a kol. (2012): Klima Brna. Víceúrovňová analýza městského klimatu. Masarykova univerzita, Brno.

Krška, K., Rožnovský, J. (2002): Génius genetiky – oslava Gregora Mendela vědou a uměním. Meteorologické zprávy, 55, 4, 125–126.

Krška, K, Šamaj, F. (2001): Dějiny meteorologie v českých zemích a na Slovensku. Karolinum, Praha.

Munzar, J. (1998): Gregor Mendel and the tornado in Brno on 13th October, 1870. Moravian Geographical Reports, 6, 1, 53– 60.

Veselý, E. (1965): Památka na Gregora Mendela v archivu Hydrometeorologického ústavu. Meteorologické zprávy, 18, 2, 28– 29.

Brázdil, R., Dobrovolný, P., Mikšovský, J., Pišoft, P., Trnka, M., Možný, M., and Balek, J. (2021): Documentary-based climate reconstructions in the Czech Lands 1501–2020 CE and their European context. Clim. Past Discuss.

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.