Anatomie a fyziologie rostlin
Doktorské studium v prezenční nebo kombinované formě.
Program je možné studovat pouze jednooborově.
International applicants for doctoral study (Czech and Slovak Republics applicants NOT included)
Termín podání přihlášky do půlnoci 15. 12. 2023.
Co se naučíte
Program má za cíl připravovat špičkové odborníky ve vědních oborech současné fyziologie a experimentální biologie rostlin rozvíjených v rámci Ústavu experimenální biologie PřF MU. Absolventi tohoto studia by měli být připraveni především na další vědecké kariéry ve výzkumných a akademických institucích, ale také na možné uplatnění v komerčním sektoru disponujícím výzkumným či aplikačním potenciálem v oblasti věd o rostlinách.
„Fyziologie rostlin je všude okolo tebe“
Program je zaměřen na detailní studium rostlin, jejich struktury a funkce s ohledem na fyziologické procesy a jejich regulace. Témata v rámci tohoto programu jsou zaměřena na různé úrovně, a to od vnitřní struktury a funkce rostlinných buněk a jejich organel, pletiv a orgánů, až po jedince a jejich populace. Z hlediska funkčních procesů se témata zaměřují na transformaci vnějších zdrojů hmoty a energie v metabolických procesech (zejména fotosyntézy a transpirace), příjmem a vedením živin, růstovými a vývojovými procesy, stresovou a ekologickou fyziologií rostlin, včetně interakcí s mykorhizou a reakcí rostlin na extrémní či toxické prostředí. Cílem programu a studovaných témat je objasnění fyziologických mechanismů chování rostliny jako celku a interdisciplinární analýza využívající poznatků a postupů příbuzných disciplin, zejména biochemie, biofyziky, molekulární biologie a genetiky a omicsdisciplin včetně moderních biotechnologií. Výsledky bádání získané v průběhu DSP programu jsou využívány zejména pro kauzální analýzu a kvantifikaci fyziologických procesů probíhajících v přírodních i člověkem ovlivněných systémech od úrovně buňky až po ekosystém.
Praxe
Povinnou součástí studia oboru je odborná praxe uskutečněná v průběhu studia, a to v rozsahu nejméně 300 hodin ročně. Praxe má charakter přípravy a realizace experimentů zaměřených na téma doktorské práce a praktické laboratorní práce vykonávané DSP studentem pod supervizí školitele. Součástí studia může být i další typ praxe, a to na praxe externím pracovišti v české republice nebo v zahraničí. Tento typ praxe je podmíněn dohodou mezi studentem a vedoucím (školitelem).
Uplatnění absolventů
Uplatnění absolventa je nejvyšší v níže uvedených oblastech: (1) Absolvent může pracovat v oborech experimentální biologie rostlin a vědách o rostlinách obecně, (2) absolvent může pokračovat ve specializačním studiu v obdobně zaměřených postdoktorských programech, rovněž (3) pracovat ve školství jako učitel či specialista v biologických a ekologických oborech. Absolvent se rovněž může uplatnit (4) ve státní správě v relevantních oblastech. V neposlední řadě může být (5) členem výzkumného týmu v oboru experimentální biologie rostlin.
Podmínky přijetí
Přijímací řízení probíhá formou ústní přijímací zkoušky, která má tři části:
1) odborné znalosti (max. 100 bodů) jsou hodnoceny v rozsahu vysokoškolského učiva oboru Experimentální biologie rostlin (a příbuzných oborů) se zaměřením na předpokládané téma doktorské disertační práce,
2) jazyková část (max. 100 bodů) je hodnocena formou dialogu vedeného v angličtině na předem neznámé odborné téma (biologie rostlin),
3) formou odborné rozpravy je hodnocena motivace uchazeče pro studium předpokládaného tématu
Termín přijímací zkoušky
Pozvánka k přijímací zkoušce je uchazeči zpřístupněna nejméně 10 dní před termínem konání zkoušky skrze e-přihlášku.
Podmínky přijetí
Pro přijetí musí uchazeč celkem získat alespoň 200 bodů ze 300, přičemž z odborné a jazykové části musí mít alespoň po 70 bodech, za motivaci ke studiu je pak potřeba získat alespoň 60 bodů.
Úspěšný uchazeč je informován o přijetí v e-přihlášce a následně obdrží pozvánku k zápisu.
Kapacita programu
Kapacita daného programu není pevně stanovena, studenti jsou přijímáni na základě rozhodnutí oborové rady po posouzení jejich předpokladů ke studiu a motivace.
Možnosti studia
Jednooborové studium
Výzkumná zaměření dizertačních prací
Jednooborové studium
Akutní a chronická expozice raných etap ontogeneze rostlin směsí protizánětlivých látek
Školitel: doc. RNDr. Marie Kummerová, CSc.
Je známo, že vedle vodního také suchozemské prostředí a zejména zemědělské půdy jsou stále více kontaminovány léčivy a produkty jejich transformace, jejichž zdrojem jsou nedostatečně vyčištěné odpadní vody, kaly a odpady. Nemalý podíl na znečištění půd mají i léčiva používaná při profylaktické léčbě hospodářských zvířat. Účinky této kontaminace na necílové organismy včetně rostlin jako primárních producentů v potravním řetězci se zabývá řada studií. Léčiva mohou být významným akutním, a nebo chronickým environmentálním stresorem zejména v suchých oblastech, kde je zvýšené využití odpadních vod pro závlahu. Předmětem zájmu jsou nejen antibiotika a hormonální preparáty, ale také široce používané nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID). Tato léčiva mohou potenciálně ovlivnit všechny vývojové etapy rostlin od klíčení po reprodukci. Kritickými etapami určujícími následný růst a vývoj rostlin (u kulturních plodin i výnos) jsou raná stádia ontogeneze: klíčení semen, tvorba kořenového systému a růst klíčních rostlin. Lze předpokládat, že v tomto relativně krátkém období, kdy dochází k mobilizaci zásob v semenech a transformaci z heterotrofní výživy na autotrofní, rostliny nedisponují dostatečnou detoxikační schopností nebo účinnými obrannými mechanismy.
Současné literární zdroje přináší poznatky o účinku jednotlivých léčiv ze skupiny NSAID. V přirozeném prostředí se však tyto látky vyskytují ve směsi a její toxikologický účinek nelze spolehlivě posoudit pouze na základě znalostí toxicity jednotlivých složek z důvodu jejich doposud neznámých interakcí.
Studie může přinést nové původní informace týkající se vlivu směsi léčiv ze skupiny NSAID na klíčivost semen, elongaci kořene a růst klíčních rostlin vybraných kulturních plodin.
Školitel
Ekofyziologie fotosyntézy a produkce vybraných druhů kryptogamních rostlin a dřevin Špicberk
Školitel: prof. Ing. Miloš Barták, CSc.
Předmětem tématu doktorské disertační práce je sledování fotosyntetické aktivity vybraných druhů mechů, cévnatých rostlin (bylin) a dřevin pomocí biofyzikálních metod, zejména fluorescence chlorofylu in vivo a metod spektrální reflektance. Cílem doktorské disertační práce je kvantifikovat důležitost jednotlivých faktorů prostředí (chlad, mráz, nedostatek/přebytek vody, sluneční záření, teplota vzduchu, sněhová pokrývka) pro limitaci biofyzikálních a biochemických procesů fotosyntézy. V průběhu řešení bude uplatňován především přístup řízených laboratorních experimentů, součástí práce může být (v závislosti na úspěšnosti žádostí o granty) i terénní výzkum in situ.
Školitel
Kryoresistence mechorostů s různým aklimačním potenciálem vůči nízkým teplotám studovaná pomocí biofyzikálních metod
Školitel: prof. Ing. Miloš Barták, CSc.
Bude doplněno později. Byude využita(1) metoda lineárního ochlazování a (2) stanovení teplotní stability za souběžného měření parametrů fluorescence chlorofylu.
Školitel
Účinek směsi vybraných protizánětlivých látek na rostliny
Školitel: doc. RNDr. Marie Kummerová, CSc.
Stále rostoucí lidská populace, industrializace a konzumní způsob života je příčinou neustálého vstupu různých organických polutantů, včetně léčiv, do životního prostředí. Léčiva a produkty jejich transformace vstupují do prostředí různými cestami, například z komunálních a průmyslových odpadů, nebo z odpadních vod ze zdravotních zařízení. Důvodem kontaminace jsou často zastaralé nebo neúčinné technologie čištění odpadních vod. Využívání zejména volně dostupných léčiv je v současnosti stále nedostatečně regulováno, a jejich osud v prostředí a potenciální dopad na necílové organismy, jako jsou rostliny, není dosud dostatečně prozkoumán.
Léčiva jsou vytvářena s cílem zajistit jejich vysokou účinnost již při velmi nízkých koncentracích, proto mohou být pro řadu organismů toxická již jejich rezidua v prostředí. Léčiva se navíc vyskytují ve směsích s možnými synergickými, aditivními nebo antagonistickými účinky, které mohou být toxičtější než jednotlivé složky. Jejich neustálý vstup vytváří podmínky chronické expozice, která může být rizikovější než akutní vliv.
Předmětem této studie bude posouzení chronického vlivu směsi léčiv ze skupiny nesteroidních protizánětlivých léčiv (NSAID) na růst vybraných kulturních plodin. K hodnocení růstu budou využity biochemické a fyziologické stresové markery, zejména s důrazem na významný anabolický proces, fotosyntézu.
Školitel
Informace o studiu
Zajišťuje | Přírodovědecká fakulta | |
---|---|---|
Typ studia | doktorský | |
Forma | prezenční | ano |
kombinovaná | ano | |
distanční | ne | |
Možnosti studia | jednooborově | ano |
jednooborově se specializací | ne | |
v kombinaci s jiným programem | ne | |
Doba studia | 4 roky | |
Vyučovací jazyk | čeština | |
Oborová rada a oborové komise |
Váháte? Máte otázku? Pošlete nám e-mail na
Zajímá vás obsah a podmínky studia programu Anatomie a fyziologie rostlin? Zeptejte se přímo konzultanta programu:
prof. Ing. Miloš Barták, CSc.
Konzultant programu
e‑mail: |
---|