Okruhy otázek ze školní pedagogiky

1. Pedagogika, její vymezení, předmět, cíle a metody. Členění pedagogických disciplín.  Školní pedagogika, její obsah a funkce.
2. Základní pojmy a kategorie pedagogiky a obecné didaktiky (výchova, vzdělání, edukace, edukační procesy).
3. Učitelská profese: specifika, obsah, kompetence, odpovědnosti, další vzdělávání. Profesiogram učitelské profese. Etické otázky profese.
4. Role učitele v řízení pedagogického procesu (operativní a plánovitá činnost ve vyučování, pedagogické rozhodování, příprava na vyučování). Třídní učitel.
5. Žák jako subjekt vzdělávání. Vývojová charakteristika, přístup k učení.
6. Pedagogická komunikace a interakce. Zásady komunikace ve škole a její vliv na průběh výuky.
7. Současný vzdělávací systém v ČR (typy škol, struktura, obsahové zaměření...). Transformace českého školství.
8. Kurikulum a kurikulární dokumenty (jejich vymezení, smysl, způsob práce s nimi).
9. Školské zákony a jejich význam (legislativní proces, Sbírka zákonů). Další legislativní normy.
10. Alternativní školství v ČR (typy škol, jejich základní charakteristika).

Okruhy otázek ze školní didaktiky

1. Didaktika – původ pojmu, vývoj, současné pojetí. Psychodidaktika – pojetí, význam.
2. Edukace: výklad pojmu, školní edukace. Edukační proces, výsledky a efekty školní edukace. Obsah edukace: kurikulum – výklad pojmu, pojetí kurikula. Klíčové kompetence žáků.
3. Učitel a žák sekundární školy. Práce učitele – charakteristika. Osobnostní a kvalifikační předpoklady výkonu pedagogické profese, učitel odborník – profesionál, kompetence učitele, procesy sebereflexe a sebezdokonalování; burnout effekt. Žák sekundární školy: dospívání – charakteristika vývojového období. Vztah učitel – žák, klima školy a školní třídy.
4. Vyučování a jeho podoby. Vyučování transmisivní, konstruktivní. Vzdělávací cíle – kognitivní, afektivní, psychomotorické. Požadavky na výukové cíle: komplexnost, soudržnost, kontrolovatelnost, přiměřenost. Alternativní způsoby vzdělávání.
5. Učivo, struktura, didaktická analýza učiva, učebnice, učební úlohy.
6. Organizační formy výuky, organizace vyučování Výuka individuální, hromadná, individualizovaná, diferencovaná, kooperativní, týmová; aspekty moderního vyučování, aj. Projektové vyučování a učení. Vyučovací jednotka – struktura, typy; rozvoj aktivity, samostatnosti, kreativity žáků; vyučování a rozvoj osobnosti žáka. Motivační činitelé, stimulační pohnutky k učení. Pedagogicko-psychologické jevy ve vyučovací jednotce – vytváření podmínek jejich vzniku, realizace.
7. Výukové metody Klasifikace metod, význam volby metody, metody slovní monologické, dialogické, metody názorně demonstrační, dovednostně praktické. Aktivizující výukové metody: diskusní, heuristické, řešením problémů, situační, inscenační modelové situace. Učení z textu, učení praxí. Učení v životních situacích, televizní výuka, výuka podporovaná počítačem, brainstorming, aj.
8. Didaktické zásady (principy) - různá pojetí, klasifikace. Např. zásada (princip) komplexního rozvoje osobnosti, cílevědomosti, aktivnosti, tvořivosti, názornosti, uvědomělosti, postupnosti, soustavnosti, trvalosti, spojení teorie s praxí, přiměřenosti, individuálního přístupu k žákům, vědeckosti, zpětné vazby, ale také rozmanitosti, kulturního kontextu aj. Způsoby realizace v edukačním procesu.
9. Didaktické prostředky ve vyučovacím procesu: a) učební pomůcky (např. skutečné předměty, přírodniny, preparáty, modely statické a dynamické, zobrazení, nosiče statických obrazů a zvuků, dotykové pomůcky, nosiče počítačových programů, literární pomůcky aj.); b) didaktická technika (např. tabule – různé druhy a typy, počítač, přehrávače CD, DVD, jazykové laboratoře, přístroje pro statickou i dynamickou projekci aj.)
10. Příprava učitele na výuku, druhy přípravy, způsoby zpracování, struktura, obsah, realizace.
11. Zjišťování úrovně výsledků vzdělávaní žáků. Druhy, způsoby, zásady, prostředky. Zkoušení a klasifikace žáků, hodnocení, funkce hodnocení, princip objektivity, subjektivity, spravedlnosti. Duševní hygiena zkoušky. Formy zkoušení a hodnocení, známkování a slovní hodnocení, záznamy o výsledcích hodnocení, osobní portfolio žáka. Didaktické testy: funkce testů, druhy testů, obecné požadavky na testy, zásady a postup při konstrukci testů, testové položky, zadávání testů, oprava a zpracování výsledků testování (kvantitativní a kvalitativní analýza), využití výsledků.
12. Pedagogická evaluace. Evaluace vnější a vnitřní (autoevaluace), předmět pedagogické evaluace, prostředky a techniky, evaluace efektivnosti škol, klimatu třídy; využití výsledků, aj.

Okruhy otázek ze základů psychologie

1. Psychologie, vymezení předmětu, metody. Psychologické směry: Asocianismus. Fyziologie VNČ. Hlubinná psychologie. Behaviorismus. Gestaltpsychologie. Humanistická psychologie. Kognitivní psychologie.
2. Vědomí a bdělost, pozornost.
3. Kognitivní procesy (percepce, představivost, fantazie, myšlení, řeč). Paměť a učení.
4. Emoce, motivace. Zájmy, hodnoty.
5. Osobnost - struktura a dynamika. Charakterové vlastnosti. Temperament. Vůle.
6. Schopnosti, inteligence. Měření inteligence. Poruchy inteligence. 
7. Ontogeneze psychiky člověka, zákonitosti, periodizace vývoje, etapy. Teorie psychického vývoje (Piaget, Erikson, Kohlberg...)
8. Charakteristika mladšího školního věku a adolescence (kognitivní procesy, sociální procesy a emoce)
9. Zvláštnosti a kritické momenty jednotlivých vývojových období ve vztahu k výchově a vzdělávání. Determinace sociálního chování.
10. Socializace a humanizace;  sociální učení. Konstrukce sociálního světa a interpersonální poznávání. 
11. Sociální chování. Interakce. Prosociální chování. Sociální rysy a dovednosti. Postoje.
12. Psychologie skupinového života.  Skupina (struktura a dynamika; možnosti diagnostiky vlastností skupiny a skupinového dění); skupina a tým.

1. Aplikované psychologické disciplíny ve školní praxi. Pedagogická a školní psychologie. Jejich cíle a obsahy.

2. Hlavní psychologické směry. Osobnost a procesy učení a vzdělávání z hlediska behaviorismu, humanistické psychologie a kognitivních směrů. Humanistické a kognitivní směry ovlivňující přístup k žákům (rodičům, kolegům…).

3. Biologická a sociální determinace vývoje osobnosti žáka. Vybrané zákonitosti a teorie vývoje (Vygotskij, Piaget). (opakování z bc. studia).

4. Procesy učení, teorie a druhy učení. Reflektivní – zkušenostní učení (Kolb, Korthagen).

5. Styly učení žáků – možnosti diagnostiky.

6. Intelektové a mimointelektové faktory ovlivňující školní úspěšnost žáka.

7. Motivace - teorie. Motivace žáka, práceschopnost, prokrastinace, autoregulace. Fenomém flow.

8. Zvládání školní zátěže. Psychosociální stres a žák. Školní psychohygiena. Well-being žáků.

9. Současné pojetí výchovy a psychologie výchovy. Psychologie odměn a trestů. Kladení požadavků.

10. Sociálně psychologické otázky třídy a školy – třída jako malá sociální skupina, sociální klima třídy a školy. Techniky zjišťování klimatu ve třídě, řízení třídy. Zvládání nekázně a autorita učitele. Třídnické hodiny – jejich význam pro klima ve třídě.

11. Možnosti diagnostiky ve škole a její limity. Práce s nadanými žáky.

12. Integrace, inkluze – pojmy, terminologie, legislativa, formy integrace, možnosti vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v současnosti. Podpůrná opatření ve škole. PLPP a IVP.

13. Prevence ve škole. Minimální preventivní program.

14. Pedagogicko-psychologické poradenské služby pro školy – školská poradenská zařízení (SPC, PPP, SVP), školní poradenské pracoviště.

15. Podpora neziskových organizací a dalších institucí školám. Pomoc krizových center (stručný přehled, kam je možné se obrátit s žádostí o pomoc).

Doporučená literatura

Čáp, J., & Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál. Felcmanová, L. (2020). Well-being ve vzdělávání. Dostupné SKAV_Setkani-lidru_A4_listopad_2020_4_final.pdf

Lazarová, B. (2008). Netradiční role učitele. Brno: Paido.

Mareš, J. (1998). Styly učení žáků a studentů. Praha: Portál.

Mareš, J. (2013). Pedagogická psychologie. Praha: Portál.

Nehyba, J., Kolář, J., & Hak, M. (2011). Reflexe a její podoba v procesu učení a osobnostně sociálním rozvoji. In T. Janík et al. (Eds.), Smíšený design v pedagogickém výzkumu. (s. 356–361). Brno: MU. Dostupné z: http://www.ped.muni.cz/capv2011/sbornikprispevku/nehybakolarhak.pdf

Nehyba, J. et al. (2014). Reflexe v procesu učení. Desetkrát stejně a přece jinak... MU Brno.

Štech, S., & Zapletalová, J. (2013). Úvod do školní psychologie. Praha: Portál.

1. Speciální pedagogika – pojem, předmět, cíle, interdisciplinární vztahy, klasifikace oboru, terminologie.

2. Specifické poruchy učení a chování – charakteristika, klasifikace, etiologie, diagnostika, reedukace, edukace, pracovní uplatnění, ústavní a ochranná výchova, prevence.

3. Tělesné postižení – charakteristika, klasifikace, etiologie, DMO, LMD, edukace, osobní asistence, pracovní uplatnění.

4. Mentální postižení – charakteristika, klasifikace dle WHO, etiologie, Downův syndrom, demence, edukace, pracovní uplatnění.

5. Narušená komunikační schopnost – charakteristika, klasifikace, etiologie, reedukace, edukace. Alternativní a augmentativní komunikace – charakteristika, jednotlivé systémy.

6. Zrakové postižení – charakteristika, klasifikace, etiologie, edukace, pracovní uplatnění.

7. Sluchové postižení – charakteristika, klasifikace, etiologie, edukace, znakový jazyk, pracovní uplatnění, protetika.

8. Poruchy autistického spektra – charakteristika, etiologie, edukace.

9. Souběžné postižení více vadami – edukace, terapie.

   Doporučená literatura

   Bartoňová M., & Vítková, M. (2007). Strategie ve vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Brno: Paido.

   Hrabal, V., & Hrabal, V. (2002). Diagnostika – Pedagogicko-psychologická diagnostika žáka s úvodem do diagnostické aplikace statistiky. Praha: Karolinum.

   Knotová, D. et al. (2014). Školní poradenství. Praha: Grada.

   Lazarová, B. (2008). Netradiční role učitele. Brno: Paido.

   Lechta, V. (ed.) (2010). Základy inkluzivní pedagogiky. Praha: Portál.

   Nehyba, J., Kolář, J., & Hak, M. (2011). Reflexe a její podoba v procesu učení a osobnostně sociálním rozvoji. In T. Janík et al. (Eds.), Smíšený design v pedagogickém výzkumu. (s. 356–361). Brno: MU. Dostupné z: http://www.ped.muni.cz/capv2011/sbornikprispevku/nehybakolarhak.pdf

   Nehyba, J. et al. (2014). Reflexe v procesu učení. Desetkrát stejně a přece jinak... MU Brno.

   Slowik, J. (2016). Speciální pedagogika. Grada.

   Webovky:

   SKAV

   NPI – projekt API