Sociální geografie a regionální rozvoj

Studijní program Sociální geografie a regionální rozvoj (SGRR) je zaměřen na studium prostorovosti společenského života. Na PřF MU jde o tradiční specializaci, jejíž obsah reflektuje měnící se společnost a její projevy v území. Interpretace postihující tuto situaci odráží rovněž prohlubující se poznatky geografické a příbuzných vědních disciplín, jakož i zdokonalující se metodické přístupy. Pro SGRR je charakteristický komplexní pohled, umožňující interpretaci sociálních, ekonomických, environmentálních, politických i kulturních procesů v jejich vzájemných vazbách a širších souvislostech. Dalším charakteristickým rysem oboru je citlivost vůči měřítku studovaných jevů a procesů, tedy zájem o interpretaci procesů probíhajících na různých hierarchických úrovních a respektování (akcentování významu vztahů mezi těmito úrovněmi). Tematicky se výzkum orientuje např. na časoprostorovou organizaci společnosti, transformaci a vývojové změny v českém prostředí, periferní-venkovské-pohraniční regiony, regionální a sektorové politiky, jakož i politicko-geografická témata. Studenti jsou vedeni ke schopnosti komunikovat se specialisty v příbuzných oborech, a přitom si zachovat syntetizující geografický pohled. Současně je však studium významně propojeno s praxí regionálního rozvoje (veřejné správy), kde absolventi nacházejí často pracovní uplatnění. Studijní program je otevřen absolventům magisterského studia geografie a příbuzných oborů, a to i z jiných fakult a univerzit.

Praxe

NENÍ povinnou součástí doktorského programu SGRR. V rámci studia lze navázat spolupráci s relevantními institucemi.

Absolventi doktorského programu SGRR mohou získanou kvalifikaci uplatnit zejména v akademických pracovištích, výzkumných a rezortních ústavech, případně též v soukromém sektoru. Jsou schopni provádět samostatnou vědeckou a výzkumnou činnost v oblasti základního, příp. aplikovaného výzkumu. V širším smyslu jsou připraveni provádět všechny činnosti spojené s vědeckou prací, tzn. zabývat se koncepčními otázkami, vědecko-organizační činností a také výukou a předáváním zkušeností. Určitým specifikem je uplatnění absolventů v praxi, tj. na vyšších pracovních pozicích v institucích regionálního rozvoje na různých hierarchických (správních) úrovních veřejné správy.

Zájemce o studium, který je absolventem magisterského studia geografie a kartografie nebo příbuzného oboru, si vybírá téma a školitele podle zveřejněné nabídky výzkumných zaměření disertačních prací. Přijímací zkouška probíhá před komisí se zohledněním následujících požadavků:

• odborné znalosti v rozsahu magisterského studia geografie a kartografie se zaměřením na regionální geografii a regionální rozvoj
• písemný anglický elaborát o předpokládaných cílech, metodách a výsledcích doktorské disertační práce v rozsahu 1-2 stran a ústní prezentace této tematiky v anglickém jazyce
• předložení diplomové práce, popř. odborných publikací
• vedení části nebo celé zkoušky v anglickém jazyce
• Odborné znalosti z humánní geografie hodnotí zkušební komise max. 70 body, přičemž 35 bodů je minimem pro splnění této části. V hodnocení znalostí angličtiny je třeba získat z maxima 30 bodů minimálně 15 bodů. Pro složení přijímací zkoušky je tak třeba ze 100 možných bodů minimálně 50 bodů, při současném splnění požadavku minimálního počtu bodů v obou částech zkoušky.

Výzkumná zaměření dizertačních prací

Jednooborové studium