Fyziologie, imunologie a vývojová biologie živočichů

Podat přihlášku

Přijímací řízení do doktorských programů - akad.rok 2020/2021 (zahájení: podzim 2020)
Termín podání přihlášky do půlnoci 30. 4. 2020

Co se naučíte

Cílem programu je připravovat špičkové odborníky ve specifických vědních oborech rozvíjených v rámci Oddělení fyziologie a imunologie živočichů Ústavu experimentální biologie PřF MU. Absolventi jsou připravováni na další vědecké kariéry na pracovištích základního nebo aplikovaného výzkumu na mezinárodní úrovni, ale také na možné uplatnění ve firmách s výzkumným zázemím, ve zdravotnických zařízeních a jako odborní lektoři.

Program je zaměřen na badatelskou formaci studentů v rychle se rozvíjejících oborech fyziologie, imunologie a vývojové biologie. Studenti jsou školeni provádět výzkum v daných oblastech od buněčné přes orgánovou úroveň po modely celých živočišných organismů od buněčné úrovně po člověka. Uplatňovány jsou techniky moderní molekulární biologie a špičkových zobrazovacích metod. Program zastřešuje výzkumná témata sahající od veterinárních přes biomedicínské aplikace po obecné otázky základního výzkumu. Zastoupeny jsou zejména problémy buněčných signalizací, které jsou klíčové pro pochopení procesů řídících embryonální vývoj, diferenciaci tkání a jejich regeneraci, stejně jako procesy karcinogeneze nebo imunitních regulací. Program integruje metodické přístupy molekulární biologie, molekulární embryologie a buněčné biologie s morfologickými i behaviorálními.

Průchod studiem je koncipován tak, aby řada kontrolních bodů motivovala perspektivní studenty. Větší množství metodicky orientovaných kurzů, stáží a otevřenost kontaktům s biotechnologickými firmami zajišťuje propojení s praxí moderního biologického výzkumu. Důraz se klade na používání angličtiny jako základního nástroje pro vědeckou práci oboru.

Studenti jsou motivováni vysokou odbornou kvalitou výzkumu v otevřeném a přátelském prostředí. Výkon jednotlivých studentů je oceňován jak finančně, tak také např. formou účasti na prestižních zahraničních konferencích.

Praxe

Program zahrnuje povinnou praxi studentů u potenciálních zaměstnavatelů jako nástroj pro nastavení vazeb s budoucími zaměstnavateli.

Uplatnění absolventů

Program je koncipován tak, aby byl srovnatelný s kvalitními zahraničními univerzitami a absolventi se dobře uplatňují na špičkových pracovištích zabývajících se výzkumem ať už z akademických nebo z neakademických pracovišť. Ředitelka ústavu AVČR, Key Manager Roche Diagnostics, Postdoc na Karolinska Institutet nebo ředitelka embryologické laboratoře jsou příklady pozic, kde našli naši absolventi uplatnění a k programu se hlásí. Absolventi doktorského studijního programu jsou tedy oprávněni realizovat samostatnou vědeckou a výzkumnou činnost v oblasti základního i aplikovaného výzkumu, ale uplatňují se díky jazykovým a manažerským kompetencím i na řídících pozicích. V širším smyslu jsou připraveni provádět všechny činnosti spojené s vědeckou prací, tzn. zabývat se koncepčními otázkami, vědecko-organizační činností a také výukou.

Podmínky přijetí

Admission board checks the candidates’ professional capacities in an entrance interview that is conducted in English. The candidates submit a structured CV and in the course of the interview, they will present a brief proposal of their PhD project, will define the anticipated outputs, and suggest a methodical procedure. Written plan of candidate's suggested research project is also mandatory and will be submitted to the board. Recommended length of the plan is two pages and the structure is as follows: Title, Name of applicant, Name of supervisor, Home institution, Synopsis, Aims, Methodology, Financial covering. In a discussion with the admission board and in the presence of their supervisor they have to demonstrate that their respective thesis topic is scientifically well-grounded and experimentally manageable. A necessary prerequisite for admission is a demonstrable capability of professional conversation in English. The sufficient financial coverage of the candidate’s scientific project will be assessed by the admission board within the terms of the entrance interview and further within the terms of the PhD Workshop in the 3rd semester.

Kritéria hodnocení

The admission board assesses the candidates’ knowledge and prerequisites for the independent scientific work (0-200 points) and the capability of communication in English (0-100 points). To be admitted, the candidate must obtain at least 120 points in the professional and at least 60 points in the language part of the interview.

Termíny

1. ledna –
30. dubna 2020
Termín pro podání přihlášek

Podat přihlášku

Školitelé a výzkumná zaměření dizertačních prací

Školitelé

Součástí přihlášky je jméno předpokládaného školitele. Školitele si vyhledejte podle profilového zaměření ze seznamu školitelů a konzultujte s ním jeho potenciální školitelství a návrh projektu.

Výzkumná zaměření dizertačních prací

Jednooborové studium

Důsledky centrozomálních abnormalit pro lidské embryonální kmenové buňky a buňky z nich diferencované.

Školitel: Mgr. Lukáš Čajánek, PhD.

Centrozom, tvořený párem centriol obklopených pericentriolárním materiálem, je hlavní organizátor
mikrotubulů a tudíž se výrazně podílí na kontrole buněčného dělení, polarity a migrace. Deregulace
počtu centrozomů a centriol je spojena s genomovou nestabilitou, mutace komponent centriol a cilií
souvisí se vznikem řady chorob a vývojových vad. Do jaké míry a v jakém smyslu se komponenty
centriol opravdu podílí na vzniku těchto onemocnění, stále zůstává poměrně velkou neznámou. Naše
vlastní aktuální výsledky ukazují, že u embryonálních kmenových buněk centrozom není úplně
nezbytný k tomu, aby se tyto buňky mohly dělit, je ovšem naprosto esenciální k udržení
embryonálních kmenových buněk v nediferencovaném stavu, a to díky efektu na metabolismum
některých klíčových proteinů jako např. Oct4 a Nanog. Hlavním předmětem práce na tomto projektu
bude studium, do jaké míry je tento fenomén specifický pro dané buňky a proteiny a jakým
způsobem je regulován.
Základní přístupy budu založeny na kultivaci a diferenciaci embryonálních kmenových buněk, a jejich
analýze celou řadou metod, od klasických molekulárně-biologických a biochemických přístupů
(western blot, PCR), přes proteomiku, editaci genů pomocí CRISPR/Cas9, až k pokročilým
mikroskopickým metodám.

Epigenetické znaky diferenciace embryonálních kmenových buněk do kardiomyocytů.

Školitel: doc. RNDr. Eva Bártová, Ph.D., DSc.

Since the discovery in 1981 by two independent groups (Evans and Kaufman, 1981; Martin, 1981), the mouse embryonic stem cells (mESc) have been the most widely used experimental model for understanding of differentiation processes occurring during the development of organism Their basic property is pluripotency, the ability to differentiate into all three germ layers (ectoderm, mesoderm, and endoderm). Since the discovery of human embryonic stem cells (hESC) (Thompson et al., 1998), the research is focused on the therapeutic potential of embryonic stem cells in cell therapy.
The student will study differentiation and epigenetic changes in mESc model, when these cells lost pluripotency, in progenitor cells and in terminally differentiated cells. Experiments will be focused on differentiation into cardiomyocytes (Veselá et al., 2010; Maltsev et al., 2014), the study of their epigenetic status during differentiation and the possible influence of epi-drugs on beating cardiomyocytes. Terminally differentiated cell population will be influenced by histone deacetylase inhibitors (HDACi). HDACi: Trichostatin A (TSA), Vorinostat (SAHA, Suberoylanilide Hydroxamic Acid), and Valproic Acid (VPA) alter epigenetic status of treated cells in direction of histone hyperacetylation (Večeřa et al., 2017). In research and in the clinic, these drugs are used for the treatment of schizophrenia (Fischer et al., 2007) and also in the case of heart failure (McKinsey, 2012).

Literatura (References):
Evans M. J. and Kaufman M. H. (1981). Establishment in culture of pluripotential cells from mouse embryos. Nature 292, 154-156.
Fisher A. et al. (2007) Recovery of learning and memory is associated with chromatin remodeling. Nature 447(7141, 178-182.
Maltsev V. A. et al. (2014). Cardiomyocytes differentiated in vitro from embryonic stem cells developmentally express cardiac-specific genes and ionic currents. Circ Res. 75(2), 233-244.
Martin G. R. (1981). Isolation of a pluripotent cell line from early mouse embryos cultured in medium conditioned by teratocarcinoma stem cells. Proc. Natl. Acad. Sci. USA 78, 7634-7638.
McKinsey T. A. (2012) Therapeutic potential for HDAC inhibitors in the heart. Annu. Rev. Pharmacol. Toxicol. 52: 303-319.
Thompson J. A. et al. (1998). Embryonic stem cell lines derived from human blastocysts. Sciences 282, 1145-1147.
Večeřa J. et al. (2017) HDAC1 and HDAC3 underlie dynamic H3K9 acetylation during embryonic neurogenesis and in schizophrenia-like animals. J. Cell. Physiol. 233(1), 530-548.
Veselá I. et al. (2010). Leukemia Inhibitory Factor Inhibits Cardiomyogenesis of Mouse Embryonic Stem Cells via STAT3 Activation. Folia Biologica (Praha) 56, 165-172.

Funkční a biochemická analýza extracelulárních váčků z ascitů pacientek s karcinomem vaječníku

Školitel: prof. Mgr. Vítězslav Bryja, Ph.D.

Rakovina vaječníků patří mezi onemocnění s nejvyšší mortalitou, což je způsobeno především pozdní diagnózou a velmi častým vznikem chemorezistence. Ascites, jako nedílná součást tohoto onemocnění, vytváří složité mikroprostředí nádoru. Hlavním cílem dizertační práce je studium mechanismů, kterými ascites přispívá k rozvoji ovariálního karcinomu, což je základním předpokladem pro zvýšení úspěšnosti léčby tohoto závažného onemocnění v budoucnu.

Kmenové buňky myokardu

Školitel: Mgr. Jiří Pacherník, Ph.D.

Cílem práce bude charakterizovat progenitory/kmenové buňky myokardu a expandovat je in vitro. Popsat a pochopit mechanismy, které jsou pro tuto populaci buuněk zásadní a nezbytné.

Kryptochrom jako kandidát na magnetosensitivní molekulu zvířat

Školitel: doc. RNDr. Martin Vácha, Ph.D.

Víme, že laboratorní hmyz dokáže vnímat směr magnetického pole Země. Mechanismus kompasu zvířat je dosud neznámým způsobem vázán na flavoprotein Kryptochrom (Cry). Pomocí genové editace (Crispr) a především behaviorálních metod na hmyzích modelech bude student zkoumat, jak Cry funguje a jestli je opravdu hledaným magnetoreceptorem.

Mechanismy regulující fenotyp kardiomyocytů

Školitel: Mgr. Jiří Pacherník, Ph.D.

Projek bude zaměřen na poznání mechnaismů, které rozhodují o fenotypu kardiomyocytů. O jejich príslušnosti k jednotlivých funkčním částem srdce a jejich adaptacích na fyziologické i pathofyziologické změny podmínek jejich prostředí.

Modulace imunitních parametrů včel medonosných po působení patogenů

Školitel: doc. RNDr. Pavel Hyršl, Ph.D.

1. rok: V rámci programu Erasmus+ uskutečnit studijní pobyt na některé z partnerských univerzit. Začátek experimentů – odběry a zpracování vzorků. 2. rok: Zpracovat vzorky odebrané během řešení grantového projektu, vyzkoušet a optimalizovat různé metody stanovení imunitních parametrů u hmyzu. Prezentace první části výsledků. 3. rok: Zpracovat další vzorky, porovnání výsledků mezi několika modelovými organismy. Příprava manuskriptu pro publikaci. 4. rok: Celková prezentace výsledků. Předpokládá se spolupráce na dalších publikacích.

Molekulární a buněčné procesy deregulované během vývojové neurotoxicity navozené xenobiotiky

Školitel: RNDr. Miroslav Machala, CSc.

Vývojová neurotoxicita (z angl. developmental neurotoxicity) představuje až do nedávna velmi podceňovanou oblast toxikologie. Až nedávné studie prokazující spojitost mezi chronickou expozicí savců látkám znečišťujícím trvale naše životní prostředí (např. zpomalovače hoření či pesticidy a jiné polutanty) a zvýšenou incidencí neurologických poruch typu roztroušená skleróza, parkinsonismus či autismus poukázali na zásadní nedostatek buněčných modelů, které by umožnili rutinní testování xenobiotik a polutantů s ohledem na jejich DNT potenciál. Tématem této práce je proto zavedení metodologického panelu, který umožní stanovení relativních efektivních potenciálů (REP) vybraných suspektních neurotoxikantů a následné objasnění buněčných a molekulárních procesů, které stojí za jejich neurotoxicitou.

Molekulární mechanismy řídící tvorbu primárních cilií v lidských buňkách

Školitel: Mgr. Lukáš Čajánek, PhD.

Cílem tohoto projektu bude přispět k objasnění souvislostí mezi tvorbou primárních cilií a chorobami
a vývojovými vadami spojenými s jejich deregulací. Primární cilium, typicky přítomno u buněk v G0/G1 fázi, plní funkci buněčné antény na povrchu buněk - slouží k přenosu signálu z okolí do nitra
buňky (dráhy Shh, Wnt, PDGF), čímž hraje nepostradatelnou roli v buněčné odpovědi na podněty z okolí. Je tvořeno bazálním tělískem (přeměněná centriola) a mikrotubulární axonemou. Hlavním
předmětem práce bude funkční charakterizace vazebných/interakčních partnerů dvou námi dříve
identifikovaných klíčových regulétorů tvorby primárních cilií, proteinů Cep164 (strukturní protein
distálních přívěsků bazálního tělíska) a TTBK2 (Tau Tubulin Kinasa 2) a potenciálních substrátů této
kinázy. Jako modely budou primárně použity buněčné linie HEK293T (human embryonic kidney) a h-
TERT RPE1 (retinal pigment epithelium).
Během studia si student osvojí celou plejádu metod, od klasických molekulárně-biologických a biochemických přístupů (western blot, PCR, siRNA), přes proteomiku, editaci genů pomocí
CRISPR/Cas9, až k pokročilým mikroskopickým metodám .

Nové možnosti modulace exprese genů regulujících biotransformaci léčiv u nádorových buněk

Školitel: doc. RNDr. Alena Hyršlová Vaculová, Ph.D.

Exprese genů zapojených v regulaci biotransformace léčiv se může významně měnit během vývoje nádoru a ovlivňovat tak průběh onemocnění a odpověď na terapii. Za tyto změny jsou zodpovědné jak genetické, tak epigenetické mechanismy, kterým je v současné době právem věnována narůstající pozornost. Mezi ně patří zejména regulace na úrovni miRNA i modifikace struktury a funkcí chromatinu. Recentní studie nově poukazují na důležitou úlohu buněčného metabolismu, kdy některé metabolické enzymy nebo meziprodukty energetického metabolismu se mohou uplatňovat jako významné modulátory uvedených epigenetických procesů. Je také známo, že během karcinogeneze dochází k zásadním změnám v profilu miRNA v buňce a „přeprogramování“ buněčného metabolismu, což může přímo či nepřímo ovlivnit expresi genů zodpovědných za biotransformaci léčiv. Jedná se o komplexní regulace, kdy často zbývá objasnit jak konkrétní molekulární mechanismy, tak jejich dopad na vývoj a léčbu nádoru.
Cílem této práce je přispět k poznání nových epigenetických mechanismů regulace exprese genů zapojených v biotransformaci léčiv, zejména vybraných cytochromů P450 a transkripčních faktorů regulujících jejich expresi (např. PXR, CAR, AhR).
V práci bude student/ka využívat in vitro modely specifických populací nádorových buněk a celou řadu moderních metod buněčné a molekulární biologie, biochemie a analytické cytometrie.

Patofyziologie Sprouty proteinů a jejich souvislost s ciliopatiemi

Školitel: doc. RNDr. Marcela Buchtová, Ph.D.

Sprouty proteiny představují kontrolní mechanismus signalingu aktivovaných tyrosinkinázových receptorů, včetně FGF signální dráhy. U myší způsobuje delece Sprouty vývojové poruchy vedoucí k poškození sluchu, kraniofaciálním defektům, zpomalenému postnatálnímu růstu nebo jícnové achalázii a střevní pseudoobstrukci. Význam lidského genu Sprouty2 byl zaznamenán u nefropatie, thanatoforické dysplázie a v různých typech onkologických onemocnění. V poslední době se ukazuje, že syndromy podmíněné hyperaktivací signální dráhy růstových fibroblastových faktorů (FGF) a syndromy spojené s deregulovanou funkcí primárních cilií se projevují řadou společných fenotypů, kromě jiných také u kraniofaciálních a achondroplastických malformací. PhD projekt se zaměří na charakterizaci role Sprouty proteinů v průběhu skeletogeneze, vyhodnotíme vývojové defekty tkání a orgánů myšího modelu s deletovaným Sprouty2 a Sprouty 4, které se běžně vyskytují u ciliopatií a zanalyzujeme signální dráhy modulované primárními ciliemi v morfogenezi Sprouty deficientních myší.

Prognostické a prediktivní markery invaze spinocelulárních karcinomů dutiny ústní a orofaryngu

Školitel: doc. RNDr. Marcela Buchtová, Ph.D.

Karcinomy dutiny ústní a orofaryngu patří mezi deset nejčastěji se vyskytujících malignit v lidské populaci. Náš projekt je zaměřen na spinocelulární karcinom, který představuje v této oblasti nejfrekventovanější typ maligního onemocnění. Prognóza onemocnění zhoubným nádorem dutiny ústní a orofaryngu je dána především stupněm invazivity primárního tumoru a rozsahem metastatického postižení regionálních a vzdálených uzlin. Intenzita perineurální invaze koreluje s lokalizací nádoru, jeho rozsahem a přítomností uzlinových metastáz. PhD projekt bude zaměřen na determinaci klinicky relevantních somatických mutací u pacientů s perineurální invazí a na analýzu exprese raných molekulárních markerů perineurální invaze na rozhraní nádorové a okolní tkáně. Dále se zaměří na analýzu úlohy primárních cilií a Sonic Hedgehog dráhy v buňkách spinocelulárního karcinomu a vliv modifikované SHH signalizace na jejich perineurální invazi.

Regulace anterio-posteriorního modelování končetinových struktur a její souvislosti se vznikem vývojových poruch

Školitel: doc. RNDr. Marcela Buchtová, Ph.D.

Končetina obratlovců představuje komplexní orgán vykazující asymetrické uspořádání skeletálních složek ve všech třech osách se zřetelnými anterio-posteriorní rozdíly v jejich velikosti a obecné morfologii. Tento PhD projekt se bude soustředit na odhalení role nových kandidátních genů, které byly anotovány v souvislosti s malformacemi anteriorních či posteriorních struktur končetin u lidí, dále na determinaci jejich asociace s hlavními signálními drahami a na dešifrování komplexní molekulární regulace anterio-posteriorního modelování během raných stádií vývoje končetin.

Studium patogeneze Alzheimerovy choroby s využitím lidských pluripotentních kmenových buněk a modelu neurální diferenciace in vitro.

Školitel: Mgr. Dáša Bohačiaková, Ph.D.

Alzheimer's disease is the most common cause of dementia in elderly population worldwide. The
current body of research supports the concept that protein aggregation initiates the onset of
Alzheimer's disease. However, in spite of the large number of available literature and studies, a mechanism of pathogenesis initiation and potential treatment for Alzheimer's disease remains elusive.
Our laboratory has recently implemented a method for derivation of cerebral organoids from human
embryonic stem cells. Using this model, as well as other relevant differentiation strategies, we aim to
test hypothetical mechanisms of Alzheimer's disease pathogenesis using patient’s derived pluripotent
stem cells. In collaboration with other partners from Masaryk University, we will test several hypotheses
of the onset of Alzheimer’s disease. We believe that proposed strategy will bring a new perspective the
field of Alzheimer’s disease research.

Studium struktur, exprese a biologického významu hyaluronidáz v kontextu metabolismu hyaluronanu při chronických zánětlivých procesech

Školitel: doc. Mgr. Lukáš Kubala, Ph.D.

Hyaluronan and its derivatives have been the subject of an extensive research in recent years, mainly due to the potential for commercial use in various areas such as aesthetic medicine, medical devices or drugs. Metabolism and turnover of hyaluronan in human body is relatively high while degradation products of high molecular weight hyaluronan are supposed to have significant regulatory activities. However, the mechanism of hyaluronan degradation in living tissues is still unknown, and therefore is the study of hyaluronan-cleaving enzymes highly desirable for a comprehensive understanding of its metabolism in living organisms.
This study will primarily focus on the analysis of available hyaluronidase sequences from various sources, with previously described differences in mechanisms of cleavage of the hyaluronan. The aim will be to compare the catalytic sites and find the conserved sequences for each type of hyaluronidase. The intention is to define key sites for targeted mutations that ultimately affect the enzyme-substrate interaction and enzyme activity. The acquired bioinformatics data will be experimentally verified using a combination of side-directed mutagenesis and Crispr / Cas9 systems with the intention to understand the importance of individual amino acids in the catalytic center on the resulting enzyme activity and its interaction with different types of substrates. The next phase of the project will be devoted to the analysis of gene expression, protein levels and enzymatic activity of hyaluronidases in organs of a mouse inflammatory models. Subsequently, the effect of administered hyaluronan or its derivatives on the expression and activity of individual hyaluronidases in individual organs and tissues in mouse models will be studied. This will be correlated with overall inflammatory status of mice. The result will contribute to our understanding of potential of pharmacological inhibition of hyaluronidases in treatment of inflammatory diseases.

Studium významu alternace vybraných izoforem aktivity adenylcykláz v signalizaci receptorů spojených s G-proteiny

Školitel: doc. Mgr. Lukáš Kubala, Ph.D.

The dissertation will be focused on the study of adenylate cyclases (AC) catalyzing the synthesis of the cyclic form of adenosine monophosphate (cAMP), which is a significant intracellular signaling molecule.
The dissertation follows the candidate's diploma thesis, where a comprehensive analysis of the occurrence of mutations in selected AC isoforms was performed based on data available from public genomic databases. A preliminary estimate of the possible impact on the enzymatic function of a given AC isoform was performed for selected mutations. In the dissertation thesis, the analysis will be extended to all membrane-bound AC isoforms. A comprehensive bioinformatic analysis of possible impacts of selected mutations on protein stability, structure and, consequently, interaction with binding partners and enzymatic activity will be performed. Verification of the results of bioinformatic analyzes will be done by creating selected mutations in AC genes using side-directed mutagenesis techniques followed by verification of impact on enzymatic activity and interaction with regulatory partners in the cell. An attempt will be made to characterize the structure using Cryo-electron microscopy methodology. The possible biological impact of selected mutations will be evaluated including the prediction of pathological impact due to the predicted physiological function of the isoform.

Toxické účinky ligandů Ah receptoru v pokročilých modelech plicních buněk

Školitel: prof. RNDr. Jan Vondráček, Ph.D.

Toxické ligandy receptoru pro aromatické uhlovodíky (Ah receptoru; AhR) představují významnou skupinu environmentálních polutantů negativně ovlivňujících vznik chronických onemocnění i nádorů v plicní tkáni. Cílem práce je, s využitím moderních in vitro modelů specifických populací plicních buněk (především alveolárních epiteliálních buněk typu 2 (AE2) analyzovat jak dopady těchto látek na cílovou populaci, tak přispět k poznání přirozené úlohy AhR v plicních epiteliálních buňkách. Práce bude zaměřena především na studium AhR signalizace a její úlohy v regulaci mezibuněčné komunikace, buněčné proliferace a fenotypu AE2 buněk, a to včetně kontroly metabolismu xenobiotik.

Toxické účinky ligandů Ah receptoru v pokročilých modelech plicních buněk

Školitel: prof. RNDr. Jan Vondráček, Ph.D.

Toxické ligandy receptoru pro aromatické uhlovodíky (Ah receptoru; AhR) představují významnou skupinu environmentálních polutantů negativně ovlivňujících vznik chronických onemocnění i nádorů v plicní tkáni. Cílem práce je, s využitím moderních in vitro modelů specifických populací plicních buněk (především alveolárních epiteliálních buněk typu 2 (AE2) analyzovat jak dopady těchto látek na cílovou populaci, tak přispět k poznání přirozené úlohy AhR v plicních epiteliálních buňkách. Práce bude zaměřena především na studium AhR signalizace a její úlohy v regulaci mezibuněčné komunikace, buněčné proliferace a fenotypu AE2 buněk, a to včetně kontroly metabolismu xenobiotik.

Úloha LGR5-pozitivních kmenových buněk v odontogenezi

Školitel: doc. RNDr. Marcela Buchtová, Ph.D.

Náhradní zubní generace se u obratlovců vyvíjejí ze zubní lišty. Doba trvání a morfologie zubní lišty se mezidruhově liší v závislosti na tom kolik generací zubů je iniciováno během života jedince. PhD projekt se zaměří na analýzu lokalizace LGR5-pozitivních progenitorových buněk během odontogeneze a jejich osudu. Dále bude sledovat expresní profil LGR5-pozitivních buněk a signalizaci kontrolující formování zubní lišty. S využitím experimentálních přístupů zaměřených na zvýšení či snížení WNT signalizace bude provedena analýza úlohy této dráhy v iniciaci náhradní zubní lišty. Tato studie regulace zachování progenitorových buněk v zubní liště povede k odhalení procesů, které jsou podkladem druhově specifického potenciálu formování daného počtu generací zubů, jakož i patologických stavů u člověka, kde je tvorba náhradní dentice narušena.

Úloha mikroRNA a protein-kódujících genů v neurální diferenciaci lidských embryonálních kmenových buněk.

Školitel: Mgr. Dáša Bohačiaková, Ph.D.

During the past decade, small non-coding RNAs (miRNAs) were identified as crucial post-transcriptional
regulators of gene expression. They were also directly linked with human embryonic stem cell (hESC)
physiology and maintenance of key stem cell properties: self-renewal and pluripotency. Importantly,
their expression is directly regulated by main stem cell transcription factors – Oct4, Nanog, and Sox2.
These pathways are therefore being extensively studied in undifferentiated hESCs. However which
molecular mechanisms are employed during the onset of differentiation of hESCs is less well described.
Therefore, we aim to study how miRNAs and protein-coding genes function together to maintain neural
stem cell-specific properties - i.e. the ability to self-renew and to differentiate. Since deregulation of
these processes is a hallmark of cancer and/or neural degeneration, we believe that studying cell-
specific transcription factors and/or miRNAs in these two processes will contribute to the gain of
knowledge with potential relevance to patients’ treatment in the future.

Vlivy magnetických polí na biologické hodiny zvířat

Školitel: doc. RNDr. Martin Vácha, Ph.D.

Projekt se bude věnovat zcela novému oboru studia kombinujícímu výzkum cirkadiánní rytmicity zvířat s výzkumem citlivosti biologických systémů na slabá magnetická pole. Pole těchto parametrů obklopují technická zařízení a mohou mít environmentální i zdravotní dopady. Experimentální část práce bude postavena na technikách kombinujících behaviorální a molekulárně biologické přístupy.

Informace o studiu

Zajišťuje Přírodovědecká fakulta
Typ studia doktorský
Forma prezenční ano
kombinovaná ano
Možnosti studia jednooborově ano
jednooborově se specializací ne
v kombinaci s jiným programem ne
Doba studia 4 roky
Vyučovací jazyk čeština
Oborová rada a oborové komise

Váháte?
Máte otázku?

Nechte si poradit v diskusním fóru Masarykovy univerzity

Diskusní fórum MUNI


Nebo nám pošlete e-mail

prof. Mgr. Vítězslav Bryja, Ph.D.

Konzultant programu

e‑mail: